Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 26

ताभ्यां तद्वचनं श्रुत्वा ततो भार्यामभाषत । तदेव वाक्यं साऽवोचद्यत्प्रोक्तं गुरुभिः पुरा । ततो वैराग्यमापन्नो वैशाखो मुनिसत्तमः

tābhyāṃ tadvacanaṃ śrutvā tato bhāryāmabhāṣata | tadeva vākyaṃ sā'vocadyatproktaṃ gurubhiḥ purā | tato vairāgyamāpanno vaiśākho munisattamaḥ

Als er jene Worte von ihnen vernommen hatte, sprach er darauf zu seiner Gattin. Sie wiederholte genau denselben Ausspruch, den einst die ehrwürdigen Lehrer gelehrt hatten. Da erlangte Vaiśākha, der Beste der Weisen, Vairāgya—Loslösung.

tābhyāmby those two
tābhyām:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (तद्-शब्दः), तृतीया/पञ्चमी (instr/abl), द्विवचन; अत्र तृतीया (by those two)
tad-vacanamtheir/that speech, those words
tad-vacanam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम) + vacana (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (तस्य वचनम्), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
śrutvāhaving heard
śrutvā:
Pūrvakāla (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootśru (श्रु धातु) + tvā (क्त्वा प्रत्यय)
Formक्त्वान्त अव्यय (absolutive/gerund)
tataḥthen, thereafter
tataḥ:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय (क्रमे/thereupon)
bhāryāmwife
bhāryām:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootbhāryā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
abhāṣataspoke (to)
abhāṣata:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootbhāṣ (भाष् धातु)
Formलङ् (Imperfect/past), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
tadthat
tad:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; वाक्यम् इति पदस्य विशेषणम्
evaindeed, just
eva:
Avadhāraṇa (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय (अवधारण/emphasis)
vākyamstatement, words
vākyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvākya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
she
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक; सा)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
avocatsaid
avocat:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (वच् धातु)
Formलुङ् (Aorist), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
yatwhich (that)
yat:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
proktamspoken, taught
proktam:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootpra+vac (प्र+वच् धातु) + ta (क्त प्रत्यय)
Formक्त-कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; यत्/वाक्यम् इत्यस्य विशेषणम्
gurubhiḥby the teachers
gurubhiḥ:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootguru (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
purāformerly, earlier
purā:
Kālādhi karaṇa (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootpurā (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक/adverb of time)
tataḥthen
tataḥ:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Roottatas (अव्यय)
Formअव्यय (क्रमे/thereupon)
vairāgyamdispassion, detachment
vairāgyam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootvairāgya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
āpannaḥhaving attained, fallen into
āpannaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootā+pad (आ+पद् धातु) + na (क्त/क्तवत्-सम्भव; आपन्न)
Formकृदन्त (past participial adjective), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वैशाखः इति पदस्य विशेषणम्
vaiśākhaḥVaiśākha (proper name)
vaiśākhaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootvaiśākha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
muni-sattamaḥbest of sages
muni-sattamaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootmuni (प्रातिपदिक) + sattama (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष (मुनीनां सत्तमः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वैशाखस्य विशेषणम्

Narrator (within Prabhāsakṣetra-māhātmya frame)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Pilgrimage-inquirer (ṛṣi/śaunaka-type audience in purāṇic setting)

Scene: A sage (Vaiśākha) listens to elders, then turns to his wife; she repeats the elders’ teaching; his face softens into calm dispassion as he resolves to change his life.

V
Vaiśākha

FAQs

When worldly justifications for wrongdoing are exposed, discernment can mature into vairāgya—turning the mind toward higher dharma and liberation.

The setting remains Prabhāsakṣetra in the Skanda Purana’s Prabhāsa-khaṇḍa, though this verse highlights inner transformation rather than a particular shrine.

None directly; the verse points to renunciatory insight (vairāgya) arising from dharmic reflection.