Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 14

शून्यं बिंदुस्वरूपं तु ध्येयं ध्यानविवर्जितम् । अस्ति नास्तीति यं प्राहुः सुदूरे चान्तिके च यत्

śūnyaṃ biṃdusvarūpaṃ tu dhyeyaṃ dhyānavivarjitam | asti nāstīti yaṃ prāhuḥ sudūre cāntike ca yat

أنحني لذلك الذي هو «فراغ» ومع ذلك ذو طبيعة النقطة (بِندو)؛ يُدرك بالتحقق لكنه يتجاوز التأمل المألوف؛ يُقال عنه «هو» و«ليس»؛ وهو في آنٍ واحد بعيدٌ جداً وقريبٌ جداً.

शून्यम्void; empty
शून्यम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशून्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
बिंदुस्वरूपम्of the nature of a point (bindu)
बिंदुस्वरूपम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबिन्दु (प्रातिपदिक) + स्वरूप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
तुindeed; but
तु:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (emphatic/contrastive particle)
ध्येयम्to be meditated upon
ध्येयम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootध्यै (धातु) + य (कृदन्त; भाव्य/कर्तव्य)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; भाव्यकृदन्त (to be meditated upon)
ध्यानविवर्जितम्devoid of (ordinary) meditation
ध्यानविवर्जितम्:
Visheshana (Adjectival qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootध्यान (प्रातिपदिक) + विवर्जित (कृदन्त; √वृज्/वर्ज् ‘to avoid’ with वि)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण; ‘ध्यान’ इति षष्ठी-तत्पुरुषभावः (free from meditation)
अस्तिis; exists
अस्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√अस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन
नास्तिis not; does not exist
नास्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootन + √अस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; निषेध (negation)
इतिthus; ‘as’
इति:
Sambandha (Quotation marker/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; उद्धरण/वाक्यसमाप्तिसूचक (quotative particle)
यम्whom
यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (अत्र परमात्मनि), द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
प्राहुःthey say; they have declared
प्राहुः:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√ब्रू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन
सुदूरेin the very far (away)
सुदूरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootसुदूर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन; अव्ययीभाववत् प्रयोगः (locative adverbial)
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
अन्तिकेin the near; close by
अन्तिके:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअन्तिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण), एकवचन; अव्ययीभाववत् प्रयोगः
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
यत्that which
यत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धे (correlative ‘that which’)

Romaharṣaṇa (continuing invocation)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (topic)

Type: kshetra

Listener: Sages

Scene: Non-figurative sacred visualization: a dark, tranquil void (śūnya) with a single luminous point (bindu) radiating; simultaneously a distant horizon and a near heart-center glow; sages listening in awe.

B
Bindu
S
Supreme Reality (Brahman/Hari)

FAQs

The Highest Truth transcends conceptual categories; it is approached through reverent realization rather than mere mental constructs.

This is still the invocation; the site-context remains Prabhāsakṣetra, introduced through transcendent praise.

No direct prescription; it points to inner realization beyond formalistic meditation techniques.