Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 15

रवेर्बिंबमिदं भित्त्वा स योगी हरिजागरे । प्रयाति परमं स्थानं योगिगम्यं निरंजनम् । सांख्ययोगैः सुदुःखेन प्राप्यते यत्पदं हरेः

raverbiṃbamidaṃ bhittvā sa yogī harijāgare | prayāti paramaṃ sthānaṃ yogigamyaṃ niraṃjanam | sāṃkhyayogaiḥ suduḥkhena prāpyate yatpadaṃ hareḥ

那位瑜伽行者以为诃利守夜之力,穿破此日轮之盘,抵达至上住处——唯瑜伽者可至、清净无垢——即诃利之境界;此境本须以数论与瑜伽艰苦修持方能得证。

रवेःof the Sun
रवेः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootरवि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
बिम्बम्disc/orb
बिम्बम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootबिम्ब (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
इदम्this
इदम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
भित्त्वाhaving pierced/broken through
भित्त्वा:
Kriya (Adverbial action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootभिद् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund/Absolutive), पूर्वक्रिया
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
योगीyogi
योगी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयोगिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
हरिजागरेin the vigil of Hari
हरिजागरे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootहरि + जागर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (हरिणः जागरम्)
प्रयातिgoes/attains
प्रयाति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-या (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद
परमम्supreme
परमम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
स्थानम्abode/place
स्थानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
योगिगम्यम्attainable by yogis
योगिगम्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootयोगिन् + गम्य (प्रातिपदिक; गम्-धातु से क्तव्य/यत्-प्रत्ययान्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; चतुर्थी/षष्ठी-तत्पुरुषार्थः (योगिभिः/योगिनां गम्यम् = attainable by yogis)
निरञ्जनम्stainless/untainted
निरञ्जनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिरञ्जन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
सांख्ययोगैःby Sāṅkhya and Yoga (disciplines)
सांख्ययोगैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसांख्य + योग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (सांख्यश्च योगश्च)
सुदुःखेनwith great hardship
सुदुःखेन:
Karana (Instrument/Means/करण)
TypeNoun
Rootसुदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (प्रयोगे साधारणतः नपुंसकभावः), तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; कर्मधारयः (सु + दुःख)
प्राप्यतेis attained
प्राप्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, आत्मनेपद; कर्मणि प्रयोग (Passive)
यत्which
यत्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative)
पदम्state/abode/footing
पदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
हरेःof Hari
हरेः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन

Narrator addressing a king (speaker not explicit in snippet; within Dvārakā Māhātmya discourse)

Tirtha: Harijāgaraṇa

Type: kshetra

Scene: A yogin-devotee in night vigil before Hari; above, a radiant solar disc is shown as a gate being ‘pierced’, revealing a stainless luminous realm of Viṣṇu beyond.

H
Hari
S
Sūrya (Ravi)

FAQs

Devotional vigil for Hari is extolled as an accessible path to the highest state, even beyond arduous ascetic systems.

Dvārakā, where the Māhātmya frames Hari’s worship and vigil as especially efficacious.

Harijāgaraṇa—keeping awake in devotion to Hari, praised as leading to the supreme abode.