Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 5

भैरवं रूपमास्थाय गौर्या चार्द्धाङ्गसंस्थितः । भूतवेतालकङ्कालैर्भैरवैर्भैरवो वृतः

bhairavaṃ rūpamāsthāya gauryā cārddhāṅgasaṃsthitaḥ | bhūtavetālakaṅkālairbhairavairbhairavo vṛtaḥ

他化现为怖畏尊(Bhairava)之形,圣母高丽(Gaurī)安住为其半身;怖畏尊为诸怖畏尊所环绕——诸多部众:Bhūta、Vetāla与骸骨之灵。

भैरवम्Bhairava (terrifying/divine)
भैरवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootbhairava (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; विशेषणम् (रूपम् इति)
रूपम्form
रूपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootrūpa (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आस्थायhaving assumed
आस्थाय:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootā-√sthā (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund), पूर्वकालिकक्रिया; ‘having assumed/taken’
गौर्याःof Gaurī (Pārvatī)
गौर्याः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootgaurī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), एकवचन
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
अर्द्धाङ्गसंस्थितःsituated on (her) half-body
अर्द्धाङ्गसंस्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootarddha-aṅga-saṃsthita (प्रातिपदिक; अर्द्ध + अङ्ग + संस्थित)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (भैरवः इति); समासः षष्ठी/सप्तमी-तत्पुरुषभावः—‘अर्द्धाङ्गे संस्थितः’
भूतवेतालकङ्कालैःby/with ghosts, vetālas, and skeletons
भूतवेतालकङ्कालैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootbhūta-vetāla-kaṅkāla (प्रातिपदिक; भूत + वेताल + कङ्काल)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (भूताः च वेतालाः च कङ्कालाः च)
भैरवैःby/with Bhairavas (attendants)
भैरवैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootbhairava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
भैरवःBhairava
भैरवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootbhairava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
वृतःsurrounded
वृतः:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√vṛ (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग प्रथमा एकवचन; कर्मणि-भावः—‘surrounded’

Śrī Mārkaṇḍeya (continuing narration)

Listener: Yudhiṣṭhira (Pāṇḍunandana)

Scene: Bhairava-Śiva stands/dwells in a fierce form, Gaurī as half of his body (ardhanārī-bhairava), encircled by bhūtas, vetālas, and skeletal attendants—night-lit riverbank ambience.

B
Bhairava
G
Gaurī (Pārvatī)
B
Bhūtas
V
Vetālas
K
Kaṅkālas
B
Bhairavas

FAQs

The Lord’s fierce Bhairava aspect protects sacred space and upholds dharma, while His unity with Gaurī signals completeness of divine power (śakti).

The description belongs to the Ānandeśvara māhātmya sequence, reinforcing the site’s Śaiva-Bhairava sanctity.

None explicitly; the verse provides iconographic and theological context for Bhairava worship at the site.