Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 74

Sṛṣṭi-pralaya-kathana: Mahābhūta-guṇāḥ, Vṛkṣa-indriya-vādaḥ, Prāṇa-vāyu-vyavasthā

जंगमानां च सर्वेषां शरीरे पंञ्च धातवः । प्रत्येकशः प्रभिद्यंते यैः शरीरं विचेष्टते ॥ ७४ ॥

jaṃgamānāṃ ca sarveṣāṃ śarīre paṃñca dhātavaḥ | pratyekaśaḥ prabhidyaṃte yaiḥ śarīraṃ viceṣṭate || 74 ||

一切能行走活动的众生之身,皆具五种构成要素。它们各自分明而运作,由此身体方能作为与运动。

जङ्गमानाम्of moving beings
जङ्गमानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootजङ्गम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध/Genitive), बहुवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
सर्वेषाम्of all
सर्वेषाम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध/Genitive), बहुवचन; विशेषण
शरीरेin the body
शरीरे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण/Locative), एकवचन
पञ्चfive
पञ्च:
Viśeṣaṇa (विशेषण-कार्य)
TypeAdjective
Rootपञ्च (संख्या-अव्यय/प्रातिपदिक)
Formसंख्या (numeral), अव्ययवत् प्रयोग; ‘धातवः’ इत्यस्य विशेषण
धातवःelements/constituents
धातवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootधातु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता/Nominative), बहुवचन
प्रत्येकशःindividually
प्रत्येकशः:
Kriyā-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्रत्येकशस् (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb) ‘individually/one by one’
प्रभिद्यन्तेare distinguished/separated
प्रभिद्यन्ते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-भिद् (धातु)
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद
यैःby which
यैः:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (करण/Instrumental), बहुवचन; सम्बन्धक सर्वनाम
शरीरम्the body
शरीरम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र कर्तृवत् (subject of intransitive)
विचेष्टतेmoves/acts
विचेष्टते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-चेष्ट् (धातु)
Formलट् (वर्तमान/Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद

Sanatkumara (teaching Narada in Moksha-dharma context)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: none

FAQs

It teaches tattva-viveka (discriminative insight): the body’s activity depends on impersonal elemental constituents, helping the seeker reduce ego-identification and move toward moksha.

By showing the body as a composite of constituents, it supports humility and surrender—devotion becomes steadier when one stops mistaking bodily motion and capacity for the true Self and offers all actions to the Divine.

Primarily tattva-analysis used in dharma and moksha instruction rather than a specific Vedanga; practically, it supports disciplined conduct (yama-niyama) by viewing bodily urges as elemental processes to be regulated.