HomeVaraha PuranaAdhyaya 39Shloka 15
Previous Verse
Next Verse

Varaha Purana 39.15 — Adhyaya 39, Shloka 15

Discrimination of the Three Bodies and the Dharaṇī Vow: A Manual for Dvādaśī Observance

दुर्वासा उवाच । यदेतत् परमं ब्रह्म वेदव्यासेषु पठ्यते । स देवः पुण्डरीकाक्षः स्वयं नारायणः परः ॥ ३९.१५ ॥

durvāsā uvāca | yad etat paramaṃ brahma vedavyāseṣu paṭhyate | sa devaḥ puṇḍarīkākṣaḥ svayaṃ nārāyaṇaḥ paraḥ || 39.15 ||

Durvāsā thưa: “Đấng được tụng đọc trong các giáo huấn thuộc Veda và truyền thống của Vyāsa như là Brahman tối thượng—chính là vị thần Puṇḍarīkākṣa (‘Đấng mắt sen’), Nārāyaṇa tự thân, siêu việt.”

दुर्वासाःDurvāsā (sage)
दुर्वासाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootदुर्वासस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन
यत्which
यत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
एतत्this
एतत्:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
परमम्supreme
परमम्:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
ब्रह्मBrahman
ब्रह्म:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
वेदव्यासेषुin the Vedavyāsas / in the compilations of Vyāsa
वेदव्यासेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootवेदव्यास (प्रातिपदिक; वेद + व्यास)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन; कर्मधारय-समासः (वेदस्य व्यासः)
पठ्यतेis read/recited
पठ्यते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootपठ् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; कर्मणि (is read/recited)
सःhe/that
सः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
देवःthe god
देवः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
पुण्डरीकाक्षःlotus-eyed (epithet)
पुण्डरीकाक्षः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootपुण्डरीकाक्ष (प्रातिपदिक; पुण्डरीक + अक्ष)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; बहुव्रीहि-समासः (पुण्डरीक-इव अक्षिणी यस्य)
स्वयम्himself
स्वयम्:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय; आत्मनः/स्वतः (oneself, personally)
नारायणःNārāyaṇa
नारायणः:
Apposition (समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootनारायण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
परःsupreme
परः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन

Durvāsā

Varaha Avatara Context: {"is_varaha_focus":false,"aspect_highlighted":"None","boar_form_detail":"None","earth_interaction":"None"}

Bhu Devi Dialogue: {"is_dialogue":true,"speaker_role":"instructor","bhu_devi_state":"None","key_question":"None"}

Mathura Mandala: {"is_mathura_related":false,"specific_site":"None","parikrama_context":"None","krishna_connection":"कृष्णावतारस्य परत्व-आधारः: परब्रह्म-नारायण एव पश्चात् कृष्णरूपेण अवतीर्ण इति वैष्णव-समन्वय-बीजम्।"}

Dharma Shastra: {"has_dharma_rule":false,"topic":"None","instruction_summary":"None","karmic_consequence":"None"}

Vrata Mahatmya: {"has_vrata":false,"vrata_name":"None","tithi_month":"None","promised_fruit":"None"}

Cosmic Boar Symbolism: {"has_symbolism":true,"symbolic_interpretation":"परब्रह्मस्य ‘संज्ञा’ वेद-व्यासनिबद्ध-परम्परायां नारायण इति; निर्गुण-तत्त्वं सगुण-ईश्वर-रूपेण उपास्यं—पुण्डरीकाक्ष-लक्षणेन।","yajna_varaha_imagery":"पुण्डरीकाक्ष-लक्षणं ‘सूर्य/कमल’ प्रतीकत्वेन; यज्ञ-पुरुष-नारायणः सर्वकर्मफल-प्रदाता इति अप्रत्यक्ष-याज्ञिक-सूचना।","vedantic_connection":"वेदान्त-परिभाषा: ‘परब्रह्म’ = ‘नारायण’ (ईश्वर-तत्त्व); सगुण-ब्रह्मोपासनया निर्गुण-तत्त्वावबोधस्य मार्गः।"}

Philosophical Teaching: {"has_teaching":true,"teaching_type":"तत्त्व-निर्णय/ईश्वर-परब्रह्म-ऐक्य","core_concept":"वेद-व्यासनिबद्ध-शास्त्रेषु यत् परब्रह्मोच्यते, स एव नारायणः—व्यक्त-ईश्वर-नाम्ना उपास्यः।","practical_application":"परब्रह्म-विचारे भ्रमं त्यक्त्वा नारायण-नाम-रूप-आश्रय-भक्ति/उपासना; शास्त्र-प्रमाण-आधारित तत्त्वनिश्चयः।"}

Subject Matter: ["Theology","Philosophy (Vedānta terms)","Textual Authority/Transmission"]

Primary Rasa: शान्त

Secondary Rasa: भक्ति

Type: None

Related Themes: Varaha Purana 39.39.16 (यज्ञ-दानेन नारायण-प्राप्तिः)

Visual Art Cues: {"scene_description":"दुर्वासा ऋषिः उपदेशयति—परब्रह्मस्य संज्ञा ‘नारायण/पुण्डरीकाक्ष’; श्रोतृसमूहः विस्मय-भक्तिभावेन।","item_prompts":["दुर्वासा (जटा, दण्ड/कमण्डलु)","नारायण-ध्यान-चिह्न (शङ्ख-चक्र-गदा-पद्म)","कमल-नेत्र-प्रतीक (पुण्डरीक)","शास्त्र-पाठ-परम्परा (ग्रन्थ/पाठशाला)"],"kerala_mural_prompt":"केरल-म्यूरल; दुर्वासा तेजस्वी, पृष्ठे नारायण-चिह्नानि, गाढ-रङ्ग, सूक्ष्म-रेखांकन।","tanjore_prompt":"तंजावूर; नारायण-प्रभामण्डल-प्रतीक स्वर्णपत्रेण, दुर्वासा उपदेश-मुद्रायाम्, अलङ्कार-समृद्धि।","mysore_prompt":"मैसूर; ऋषि-तेजः, मृदु-रङ्ग, शङ्ख-चक्रादि प्रतीक-समावेशः।","pahari_prompt":"पाहाड़ी; आश्रम-सभा, सरल-रेखाः, नारायण-प्रतीकं लघु-आइकनवत्।"}

Audio Atmosphere: {"recitation_mood":"निर्णयात्मक-शान्त, भक्तिरस-स्पर्श","suggested_raga":"केदार","pace":"मध्यम","voice_tone":"प्रमाण-निश्चययुक्त, स्पष्ट-घोष"}

C
Classical Literature
P
Purāṇic Studies
V
Vaiṣṇavism
S
Sanskrit Philology

FAQs

It illustrates a Purāṇic strategy of linking the philosophical term “Brahman” with a personalized theological referent (Nārāyaṇa), reflecting how later Sanskrit traditions harmonized Vedānta vocabulary with sectarian devotional frameworks while preserving the prestige of Vedic/Vyāsa textual authority.

No geographic location is named in this verse; it is primarily doctrinal, focusing on identifying the ‘supreme Brahman’ with Nārāyaṇa.

Rather than an explicit ethical injunction, the verse conveys a philosophical instruction: it frames ultimate reality (Brahman) as knowable through recognized textual transmission and identifies that ultimate principle with a specific theological figure (Nārāyaṇa), emphasizing coherence between metaphysical discourse and devotional nomenclature.

Ask anything about this verse

A free Google sign-in keeps your chat saved across web and the app.

Read Varaha Purana in the Vedapath app

Scan the QR code to open this directly in the app, with audio, word-by-word meanings, and more.

Continue reading in the Vedapath app

Open in App