Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 16

सूत उवाच । आहैवमुक्ते सा देवी शंकरं लोक शंकरम् । प्रायश्चित्तं कथं प्राप्तः पार्थः परपुरंजयः । ज्ञातिक्षयोद्भवं पापं कथं नाशमगात्प्रभो

sūta uvāca | āhaivamukte sā devī śaṃkaraṃ loka śaṃkaram | prāyaścittaṃ kathaṃ prāptaḥ pārthaḥ parapuraṃjayaḥ | jñātikṣayodbhavaṃ pāpaṃ kathaṃ nāśamagātprabho

Sūta thưa: Khi lời ấy đã nói xong, Nữ Thần bèn thưa với Śaṅkara, đấng lợi lạc cho thế gian: “Pārtha, kẻ chinh phục thành trì quân thù, đã đạt được sự sám hối (prāyaścitta) bằng cách nào? Bạch Chúa Tể, tội do việc diệt vong thân tộc đã được tiêu trừ ra sao?”

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
आहsaid
आह:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√अह्/√ब्रू (धातु; ‘आह’ इति लिट्-रूपम्)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
एवम्thus
एवम्:
Adverbial (Kriyāviśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb of manner)
उक्तेwhen it was said
उक्ते:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeAdjective
Root√वच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘(एवम्) उक्ते’ = सति-सप्तमी (locative absolute)
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
देवीthe goddess
देवी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
शंकरम्Śaṅkara
शंकरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशंकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
लोकशंकरम्benefactor of the world
लोकशंकरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलोकशंकर (प्रातिपदिक) = लोक + शंकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (लोकस्य शंकरः)
प्रायश्चित्तम्expiation
प्रायश्चित्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कथम्how
कथम्:
Adverbial (Question/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नवाचक-अव्यय (interrogative adverb)
प्राप्तःattained
प्राप्तः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-√आप् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘has obtained/attained’
पार्थःPārtha (Arjuna)
पार्थः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपार्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
परपुरंजयःconqueror of enemy cities
परपुरंजयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपरपुरंजय (प्रातिपदिक) = पर + पुर + √जि (धातु) + णिच्/अच् (प्रातिपदिक ‘जय’)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (परस्य पुरं जयति)
ज्ञातिक्षयोद्भवम्arisen from the destruction of kinsmen
ज्ञातिक्षयोद्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootज्ञातिक्षयोद्भव (प्रातिपदिक) = ज्ञाति + क्षय + उद्-√भू (धातु) + घञ्/अ (प्रातिपदिक ‘उद्भव’)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (ज्ञातिक्षयात् उद्भवम्); विशेषणम् (पापम्)
पापम्sin
पापम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कथम्how
कथम्:
Adverbial (Question/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नवाचक-अव्यय
नाशम्destruction
नाशम्:
Gati/Karma (Goal/Object)
TypeNoun
Rootनाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अगात्went, came to
अगात्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलुङ् (Aorist/लुङ्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
प्रभोO Lord
प्रभो:
Sambodhana (Address/संबोधन)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, संबोधन (Vocative/संबोधन), एकवचन

Sūta

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and the Naimiṣāraṇya sages (frame, implied)

Scene: A goddess respectfully questions Śaṅkara, ‘Lokasaṅkara’, about Arjuna’s expiation for the sin arising from the destruction of kinsmen; the setting evokes a sacred coastal kṣetra atmosphere.

S
Sūta
D
Devī
Ś
Śaṅkara (Śiva)
P
Pārtha (Arjuna)
V
Viṣṇu (implied by prior verse context)
B
Bhārata war (implied by prior verse context)

FAQs

Puranic dharma frames even catastrophic war-guilt as addressable through sincere expiation, guided by divine authority and tīrtha power.

The question points back to Vṛṣa-tīrtha on Prācī’s bank in Prabhāsa Kṣetra, where Arjuna’s expiation is said to occur.

Prāyaścitta (expiation) is the focus, with the narrative preparing to explain the method and its efficacy.