Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 4

ऋषय ऊचुः । तीर्थं तस्य मुनेस्तत्र कस्मिन्काले व्यवस्थितम् । निर्मलं केन निःशेषं वद त्वं सूतनंदन

ṛṣaya ūcuḥ | tīrthaṃ tasya munestatra kasminkāle vyavasthitam | nirmalaṃ kena niḥśeṣaṃ vada tvaṃ sūtanaṃdana

Các bậc hiền triết thưa rằng: Tīrtha của vị Muni ấy được an lập tại đó vào thời nào? Do nhân duyên gì mà trở nên thanh tịnh trọn vẹn? Xin hãy nói cho chúng tôi, hỡi con của Sūta.

ऋषयःthe sages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन
तीर्थम्the sacred ford/place of pilgrimage
तीर्थम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
तस्यof him/that
तस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
मुनेःof the sage
मुनेः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय, स्थानवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
कस्मिन्in which
कस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
कालेtime
काले:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
व्यवस्थितम्established/situated
व्यवस्थितम्:
Kriya-visheshana (Predicate adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवि + अव + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त/PPP), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘तीर्थम्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
निर्मलम्pure
निर्मलम्:
Karma (Object complement/कर्म)
TypeAdjective
Rootनिर्मल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘तीर्थम्’ इति विशेष्यस्य विशेषणम्
केनby whom/whereby
केन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
निःशेषम्completely, without remainder
निःशेषम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootनिःशेष (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाववत् क्रियाविशेषण-प्रयोगः; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (क्रियाविशेषणार्थे)
वदtell
वद:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवद् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष, एकवचन
त्वम्you
त्वम्:
Sambodhana/Prayojaka (Addressed agent)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुषार्थे सर्वनाम; प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सूतनन्दनO son of Sūta
सूतनन्दन:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootसूत + नन्दन (प्रातिपदिक; कर्मधारय)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन

Ṛṣayaḥ (the sages)

Type: kshetra

Listener: Sūta-nandana (the narrator addressed)

Scene: A forest āśrama assembly: seated ṛṣis with kamaṇḍalus and matted hair question the sūta-nandana narrator; behind them a hinted spring/stream and sacred grove, signaling an about-to-be-revealed tīrtha-māhātmya.

Ṛṣayaḥ
V
Viśvāmitra (implied)
S
Sūta-nandana

FAQs

Purāṇas frame tīrthas through origin narratives, showing that sanctity is rooted in divine/ṛṣi events and dharmic causality.

The tīrtha associated with the sage Viśvāmitra (the kuṇḍa introduced in Adhyāya 42).

None; the sages request the tīrtha’s origin, establishment time, and the cause of its complete purity.