Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 5

यत्र तत्क्षीरसंप्राप्तिर्जाता परमदुर्लभा । क्षीरोदकमिति ख्यातं तत्स्थानं पापनाशनम् । उदकेनाभिव्यक्तं च उत्तमं च फलप्रदम्

yatra tatkṣīrasaṃprāptirjātā paramadurlabhā | kṣīrodakamiti khyātaṃ tatsthānaṃ pāpanāśanam | udakenābhivyaktaṃ ca uttamaṃ ca phalapradam

جہاں وہ نہایت نایاب ‘دودھ کی دستیابی’ واقع ہوئی، وہ مقام ‘کشیرو دک’ کے نام سے مشہور ہوا۔ یہ گناہوں کا ناس کرتا ہے؛ اپنے پانی کے ذریعے ظاہر ہو کر اعلیٰ ترین ثمرات عطا کرتا ہے۔

यत्रwhere
यत्र:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरणार्थ)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (relative adverb)
तत्that
तत्:
Sambandha (Correlative/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्षीरसंप्राप्तिः इत्यस्य निर्देशक
क्षीर-संप्राप्तिःattainment/appearance of milk
क्षीर-संप्राप्तिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षीर (प्रातिपदिक) + संप्राप्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्ता/विषय
जाताarose, occurred
जाता:
Kriya (Predicative/क्रिया)
TypeVerb
Rootजन् (धातु) → जात (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त; स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; भूतार्थे (has arisen)
परम-दुर्लभाextremely rare
परम-दुर्लभा:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक) + दुर्लभ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्षीरसंप्राप्तिः विशेषयति
क्षीर-उदकम्milk-and-water (kṣīrodaka)
क्षीर-उदकम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षीर (प्रातिपदिक) + उदक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समाहार-द्वन्द्व (milk-and-water as a mixture/name)
इतिthus; called
इति:
Sambandha (Quotative/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय; इत्यादि-उद्धरण/नामनिर्देश (quotative)
ख्यातम्is known
ख्यातम्:
Kriya (Predicative/क्रिया)
TypeVerb
Rootख्या (धातु) → ख्यात (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि/स्थित्यर्थ (is known)
तत्-स्थानम्that place
तत्-स्थानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + स्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्ता/विषय
पाप-नाशनम्destroyer of sins
पाप-नाशनम्:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप (प्रातिपदिक) + नाशन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; स्थानम् विशेषयति
उदकेनby/with water
उदकेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootउदक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन
अभिव्यक्तम्manifested, made evident
अभिव्यक्तम्:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootअभि+व्यञ्ज् (धातु) → अभिव्यक्त (कृदन्त, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; स्थानम्/तत्-स्थानम् विशेषयति
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
उत्तमम्excellent
उत्तमम्:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषण
and
:
Sambandha (Conjunction/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
फल-प्रदम्bestowing results
फल-प्रदम्:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootफल (प्रातिपदिक) + प्रद (प्रातिपदिक; √दा/√प्रद्-भाव)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; स्थानम् विशेषयति

Agastya (continuing narration)

Tirtha: Kṣīrodaka

Type: kund

Scene: A serene Ayodhyā tīrtha where the water appears milky-white, pilgrims cupping water in reverence; subtle divine radiance over the pond/ghāṭa, with Vaishnava symbols (śaṅkha-cakra) suggested in the environment.

K
Kṣīrodaka

FAQs

A tīrtha’s sanctity is remembered through divine events and becomes accessible through its waters for purification and blessings.

Kṣīrodaka tīrtha, named from the rare milk-manifestation event.

Implied use of the tīrtha-water (especially for snāna) as the means by which its fruit becomes manifest.