Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 109

यथा वह्निर्दहेत्सर्वं शुष्कमार्द्रमथापि वा । भस्मीभवंति पापानि तत्समागममज्जनात्

yathā vahnirdahetsarvaṃ śuṣkamārdramathāpi vā | bhasmībhavaṃti pāpāni tatsamāgamamajjanāt

جس طرح آگ خشک ہو یا تر—سب کچھ جلا دیتی ہے، اسی طرح اس مقدس سنگم میں اشنان کرنے سے گناہ راکھ ہو جاتے ہیں۔

यथाjust as
यथा:
Sambandha/Comparison marker
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमानार्थक-अव्यय (comparative: “just as”)
वह्निःfire
वह्निः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवह्नि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), एकवचन
दहेत्would burn
दहेत्:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√दह् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
सर्वम्everything
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; समस्तवाचक
शुष्कम्dry
शुष्कम्:
Karma-viśeṣaṇa (Object qualifier)
TypeAdjective
Rootशुष्क (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वम् इति विशेषण
आर्द्रम्wet
आर्द्रम्:
Karma-viśeṣaṇa (Object qualifier)
TypeAdjective
Rootआर्द्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (2nd/Accusative), एकवचन; (शुष्कम् ... आर्द्रम्) द्वन्द्वार्थे सूची
अथand/then
अथ:
Discourse connector
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक/समुच्चयार्थक-अव्यय (then/and)
अपिeven/also
अपि:
Emphasis/Addition particle
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अप्यर्थक-निपात (also/even)
वाor
वा:
Sambandha/Discourse particle
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-निपात (or)
भस्मीभवन्तिbecome ashes
भस्मीभवन्ति:
Kriyā (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootभस्मी√भू (धातु; नामधातु/कृदन्त-आधारित)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपदम्; नामधातु-प्रयोगः (भस्मीभू = to become ashes)
पापानिsins
पापानि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (1st/Nominative), बहुवचन
तत्that (sacred)
तत्:
Sambandha (determinative)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-तत्पुरुषार्थे सम्बन्धसूचक; (समागम इति विशेषणार्थे)
समागमconfluence/meeting
समागम:
Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootसमागम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), एकवचन; मज्जनात् इत्यस्य सम्बन्धः
मज्जनात्from bathing (there)
मज्जनात्:
Hetu/Apādāna (Cause/Ablative)
TypeNoun
Rootमज्जन (प्रातिपदिक; √मज्ज् + ल्युट्)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (5th/Ablative), एकवचन; हेत्वर्थ (cause)

Unknown (Ayodhyāmāhātmya narrator; likely a Purāṇic teacher addressing a listener)

Tirtha: Sarayū–Ghargharā Saṅgama

Type: sangam

Listener: null

Scene: At the confluence, a devotee emerges from the water while a symbolic fire blazes in the background; dark ‘sin’ forms dissolve into ash-like motes carried away by the current.

S
Saṅgama

FAQs

Contact with a sanctified place through prescribed bathing is portrayed as a powerful purifier of karmic stain.

The saṅgama (confluence) associated with Ayodhyā’s sacred waters, traditionally linked with the Sarayū.

Majjana/snānā—immersive bathing at the confluence.