Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Vishnu Khanda, Shloka 65

दक्षिणोत्तरभागे तु सरयूतमसावधिः । एतत्क्षेत्रस्य संस्थानं हरेरन्तर्गृहं स्थितम् । मत्स्याकृतिरियं विप्र पुरी विष्णोरुदीरिता

dakṣiṇottarabhāge tu sarayūtamasāvadhiḥ | etatkṣetrasya saṃsthānaṃ harerantargṛhaṃ sthitam | matsyākṛtiriyaṃ vipra purī viṣṇorudīritā

اس کے جنوبی اور شمالی پہلوؤں پر حد سرَیُو اور تمسا (ندیوں) سے مقرر ہے۔ یہ مقدس کھیتر کی ساخت ہری کے اندرونی آستانے کی مانند قائم ہے۔ اے وِپر! وشنو کی یہ پوری مچھلی کی صورت والی بتائی گئی ہے۔

दक्षिणोत्तरभागेin the southern-northern part (i.e., along south and north side)
दक्षिणोत्तरभागे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदक्षिण + उत्तर + भाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; समासः—द्वन्द्वपूर्वक-तत्पुरुषः (दक्षिणश्च उत्तरश्च—तयोः भागः)
तुbut / indeed
तु:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (particle)
सरयूSarayū (river)
सरयू:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसरयू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (समासपूर्वपद)
तमसाby/with Tamasā (river)
तमसा:
Sambandha (Relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतमसा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन (समासपूर्वपद)
अवधिःthe boundary/limit
अवधिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअवधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (सरयू-तमसा-सीमा इत्यर्थः)
एतत्of this
एतत्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeAdjective
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (क्षेत्रस्य)
क्षेत्रस्यof the sacred field/region
क्षेत्रस्य:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
संस्थानम्the shape/extent
संस्थानम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंस्थान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
हरेःof Hari
हरेः:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
अन्तर्गृहम्the inner house/inner shrine
अन्तर्गृहम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअन्तर् + गृह (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—अव्ययीभाव/तत्पुरुषसन्निकर्षः (अन्तः + गृहं)
स्थितम्situated/placed
स्थितम्:
Kriya (Predicate/विधेय)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषणम् (संस्थानम्/अन्तर्गृहम्)
मत्स्यआकृतिःfish-shape
मत्स्यआकृतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमत्स्य + आकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (मत्स्यस्य आकृतिः)
इयम्this
इयम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
विप्रO brāhmaṇa
विप्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन
पुरीcity
पुरी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
विष्णोःof Viṣṇu
विष्णोः:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
उदीरिताdeclared/described
उदीरिता:
Kriya (Predicate/विधेय)
TypeAdjective
Rootउद्-ईर् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषणम् (पुरी)

Agastya (contextual; until explicit speaker change at 68)

Tirtha: Ayodhyā-kṣetra (Sarayū–Tamasā maryādā)

Type: kshetra

Listener: Vipra (brāhmaṇa)

Scene: Aerial sacred-map vision: Ayodhyā-kṣetra outlined by two rivers, with the overall perimeter forming a fish silhouette; within it, a radiant ‘inner house’ of Hari glows at the center, pilgrims moving along ghāṭas.

S
Sarayū
T
Tamasā
H
Hari
V
Viṣṇu
A
Ayodhyā

FAQs

Holy geography is theology made visible: Ayodhyā is presented not merely as a town but as Hari’s intimate residence, sanctified by rivers and form.

Ayodhyā-kṣetra, bounded by the Sarayū and Tamasā rivers, is glorified as Viṣṇu’s own city.

No explicit ritual is stated here; it provides a sacred topography for pilgrimage orientation.