Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 22

।ब्रह्मोवाच । धृताः सर्वा महापुण्या नद्यो ब्रह्मकमण्डलौ । प्रविष्टाः पृथिवीं यांतु ऋषीणामनुकम्पया

|brahmovāca | dhṛtāḥ sarvā mahāpuṇyā nadyo brahmakamaṇḍalau | praviṣṭāḥ pṛthivīṃ yāṃtu ṛṣīṇāmanukampayā

برہما نے کہا: یہ سب نہایت پُنیہ بخش ندیاں برہما کے کمندلو میں محفوظ ہیں۔ رشیوں پر کرپا کے سبب، جو اس میں داخل ہو چکی ہیں وہ زمین پر نکل کر بہہ جائیں۔

ब्रह्माBrahmā
ब्रह्मा:
Karta (Speaker/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मन्/ब्रह्मा (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
धृताःheld/contained
धृताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधृ (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); ‘नद्यः’ इत्यस्य विशेषणम्
सर्वाःall
सर्वाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); विशेषण
महापुण्याःgreatly meritorious/very holy
महापुण्याः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहापुण्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); समासः कर्मधारयः (महा + पुण्य)
नद्यःrivers
नद्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
ब्रह्मकमण्डलौin Brahmā’s water-pot
ब्रह्मकमण्डलौ:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootब्रह्म + कमण्डलु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन (Singular) (अर्थे); समासः तत्पुरुषः (ब्रह्मणः कमण्डलुः)
प्रविष्टाःentered
प्रविष्टाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्र + विश् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); ‘नद्यः’ इत्यस्य विशेषणम्
पृथिवीम्the earth
पृथिवीम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपृथिवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular)
यान्तुlet them go
यान्तु:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), परस्मैपद
ऋषीणाम्of the sages
ऋषीणाम्:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन (Plural)
अनुकम्पयाby compassion
अनुकम्पया:
Karana/Hetu (Instrument/Cause/करण-हेतु)
TypeNoun
Rootअनुकम्पा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन (Singular)

Brahmā

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (frame); rivers as tīrtha-devīs

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis (addressed implicitly); within Īśvara/Skanda-Purāṇic narration frame

Scene: Brahmā, seated with kamaṇḍalu, holds within it luminous miniature rivers; sages stand in supplication; the rivers shimmer, poised to descend to earth.

B
Brahmā
K
Kamaṇḍalu
P
Pṛthivī (Earth)
Ṛṣis
S
Sacred rivers (collectively)

FAQs

Holy waters are granted to the world as an act of compassion, supporting the sages’ dharma and ritual life.

Prabhāsa-kṣetra (context of the adhyāya), where the rivers’ sacred presence becomes meaningful for tīrtha-mahātmya.

Implied: enabling rites dependent on sacred water (snāna/abhiṣeka), though no direct instruction is given.