Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 3

महाव्रतमुपास्थाय निघ्नपुत्रेण धीमता । तस्य तुष्टस्तदा भानुः स्यमन्तकमणिं ददौ

mahāvratamupāsthāya nighnaputreṇa dhīmatā | tasya tuṣṭastadā bhānuḥ syamantakamaṇiṃ dadau

نِغن کے دانا بیٹے نے مہاورت اختیار کر کے عبادت کی؛ تب بھانو (سورج) اس سے راضی ہوا اور اسے سیمنتک منی عطا کی۔

महाव्रतम्the great vow
महाव्रतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहाव्रत (प्रातिपदिक; महत् + व्रत)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म), एकवचन; compound: कर्मधारय (महद् व्रतम्)
उपास्थायhaving undertaken/observed
उपास्थाय:
Kriya-viseshana (Absolutive/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootउप-आस् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; उपसर्ग: उप-; ‘having attended/served/undertaken’
निघ्नपुत्रेणby the son of Nighna
निघ्नपुत्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootनिघ्नपुत्र (प्रातिपदिक; निघ्न + पुत्र)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (निघ्नस्य पुत्रः)
धीमताby the intelligent (one)
धीमता:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootधीमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषण (निघ्नपुत्रेण)
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध), एकवचन
तुष्टःpleased
तुष्टः:
Karta (Subject complement/कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootतुष्ट (कृदन्त-प्रातिपदिक; तुष् धातोः क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त (past passive participle)
तदाthen
तदा:
Kāla-adhikarana (Time/कालाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
भानुःthe Sun
भानुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभानु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
स्यमन्तकमणिम्the Syamantaka jewel
स्यमन्तकमणिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्यमन्तक-मणि (प्रातिपदिक; स्यमन्तक + मणि)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (स्यमन्तकस्य मणिः)
ददौgave
ददौ:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्शभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Nāgarāditya (validated by precedent)

Type: kshetra

Listener: Mahādevī (Pārvatī)

Scene: Satrājit, austere and radiant from vow-observance, stands before the blazing Sun; Sūrya manifests and hands over the Syamantaka jewel, depicted as a luminous gem emitting golden rays.

S
Satrājit (son of Nighna)
B
Bhānu (Sūrya)
S
Syamantaka-maṇi

FAQs

Austerity and vow-observance, when rooted in devotion, are shown to mature into divine grace and auspicious gifts.

This verse supports the Nāgarāditya/Prabhāsa sacred narrative by recounting Sūrya’s boon-giving power, though the verse itself centers on the boon event.

Observance of a ‘mahāvrata’—a major vow/discipline undertaken as devotional practice.