Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 26

अंगैश्चैव तृतीयं तु अभिमंत्र्य सकृत्सकृत् । जप्त्वास्त्रेण क्षिपेद्दिक्षु निर्विघ्नं तु जलं भवेत्

aṃgaiścaiva tṛtīyaṃ tu abhimaṃtrya sakṛtsakṛt | japtvāstreṇa kṣipeddikṣu nirvighnaṃ tu jalaṃ bhavet

اور تیسرے حصّے کو اَنگ منترَوں سے بار بار اَبھِمنترِت کرے۔ اَستر کا جپ کر کے اسے سمتوں کی طرف پھینکے؛ تب پانی بے رکاوٹ (نِروِگھن) ہو جاتا ہے۔

अङ्गैःwith the limbs
अङ्गैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; करणार्थे
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed/just
एव:
Sambandha (Emphasis/अवधारण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारण-अव्यय (emphatic particle)
तृतीयम्the third (portion)
तृतीयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतृतीय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘भाग’ इत्यस्य अव्यक्त-विशेष्य (third portion)
तुand/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (particle)
अभिमन्त्र्यhaving consecrated/enchanted with mantra
अभिमन्त्र्य:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootमन्त्र् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund); उपसर्गः अभि-
सकृत्once
सकृत्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसकृत् (अव्यय)
Formकाल/आवृत्ति-वाचक-अव्यय (once)
सकृत्again (once more)
सकृत्:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसकृत् (अव्यय)
Formकाल/आवृत्ति-वाचक-अव्यय (once); पुनरुक्ति (repetition for emphasis)
जप्त्वाhaving recited
जप्त्वा:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootजप् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (absolutive/gerund)
अस्त्रेणwith the (mantra-)weapon
अस्त्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootअस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
क्षिपेत्should throw/cast
क्षिपेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootक्षिप् (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
दिक्षुin the directions
दिक्षु:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदिश् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
निर्विघ्नम्free from obstacles
निर्विघ्नम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनिर्विघ्न (प्रातिपदिक; निर्- + विघ्न)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; जलस्य विशेषणम्
तुthen/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात-अव्यय (particle)
जलम्water
जलम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
भवेत्would become/should be
भवेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ् (optative), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन

Skanda (deduced)

Tirtha: Prabhāsa snāna with dik-bandhana (contextual)

Type: kshetra

Scene: The pilgrim performs aṅga-nyāsa, then casts consecrated clay-water to the four directions, forming an invisible protective circle so the tīrtha-water becomes ‘nirvighna’.

A
Aṅga-mantra
A
Astra-mantra
D
Dik (directions)

FAQs

Sacred rites aim at vighna-śānti: mantra and direction-rites are used to make worship and bathing spiritually unobstructed.

Prabhāsa Kṣetra, where even the bathing-water is ritually protected and sanctified.

Consecrate the third portion with aṅga-mantras; recite the astra and cast it to the directions so the water becomes nirvighna.