Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 12

ततो वायु वशाद्भ्रष्टा भित्त्वा भूमिं रसातलम् । जग्मुस्ते क्षेत्रमासाद्य प्रभासं वरवर्णिनि

tato vāyu vaśādbhraṣṭā bhittvā bhūmiṃ rasātalam | jagmuste kṣetramāsādya prabhāsaṃ varavarṇini

پھر ہوا کے زور سے راستہ بھٹک کر انہوں نے زمین کو چیرتے ہوئے رساتل میں جا پہنچے۔ اور اس مقدس کشتَر کو پا کر، اے خوش رنگ بانو، وہ پربھاس میں آ گئے۔

ततःthen
ततः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रमवाचक (then)
वायु-वशात्due to the force/control of wind
वायु-वशात्:
Hetu/Apādāna (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Rootवायु (प्रातिपदिक) + वश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी-विभक्ति (Ablative), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुष (वायोः वशः; तस्मात्)
भ्रष्टाःfallen/deflected
भ्रष्टाः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootभ्रष्ट (कृदन्त; √भ्रंश्/भ्रश् (धातु), क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; भूतकृदन्त (PPP)
भित्त्वाhaving pierced
भित्त्वा:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Root√भिद् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund): ‘having split/pierced’
भूमिम्the earth
भूमिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभूमि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
रसातलम्Rasātala (netherworld)
रसातलम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootरसातल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
जग्मुःwent
जग्मुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
क्षेत्रम्the sacred place/field
क्षेत्रम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootक्षेत्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आसाद्यhaving reached
आसाद्य:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootआ-√सद् (धातु) (कृदन्त; ल्यप्)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund): ‘having reached/approached’
प्रभासम्Prabhāsa (holy place)
प्रभासम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootप्रभास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
वर-वर्णिनिO excellent-complexioned lady
वर-वर्णिनि:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootवर (प्रातिपदिक) + वर्णिन् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative), एकवचन; संबोधनार्थे (vocative sense) ‘O fair-complexioned one’

Purāṇic narrator (addressing Devī/Varavarṇinī)

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra (with Rasātala-vivara vicinity)

Type: kshetra

Listener: Devī/Varavarṇinī

Scene: A fierce wind drives the falling mass; it strikes and splits the earth, opening a passage to Rasātala; then the trajectory bends toward the luminous sacred region of Prabhāsa.

P
Prabhāsa
R
Rasātala
V
Vāyu

FAQs

Sacred places are woven into cosmic geography; even the movements of hostile beings are redirected into the divine narrative of the kṣetra.

Prabhāsakṣetra (Prabhāsa), presented as a decisive sacred destination within the story.

None in this verse; it identifies Prabhāsa as the kṣetra reached and introduces the pātāla connection.