Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

द्वारकावासिनो ये वै निंदंति पुरुषाधमाः । कृष्णस्नेहविहीनास्ते पतंति दुःखसागरे

dvārakāvāsino ye vai niṃdaṃti puruṣādhamāḥ | kṛṣṇasnehavihīnāste pataṃti duḥkhasāgare

جو کمینے لوگ دوارکا کے باشندوں کی مذمت کرتے ہیں وہ کرشن کی محبت سے خالی ہیں؛ وہ غم کے سمندر میں جا گرتے ہیں۔

द्वारकावासिनःresidents of Dvārakā
द्वारकावासिनः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका + वासिन् (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः
येwho
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; सम्बन्धवाचकः
वैindeed
वै:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootवै (अव्यय)
Formनिपातः (emphatic particle)
निन्दन्तिcriticize/blame
निन्दन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootनिन्द् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
पुरुषाधमाःlowest of men
पुरुषाधमाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष + अधम (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—कर्मधारयः (अधमाः पुरुषाः)
कृष्णस्नेहविहीनाःdevoid of love for Kṛṣṇa
कृष्णस्नेहविहीनाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृष्ण + स्नेह + विहीन (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (कृष्णस्य स्नेहेन विहीनाः)
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
पतन्तिfall
पतन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootपत् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; परस्मैपदम्
दुःखसागरेin the ocean of sorrow
दुःखसागरे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदुःख + सागर (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः, एकवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (दुःखस्य सागरः)

Prahlāda (continued)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A moral tableau: arrogant men reviling Dvārakā’s residents while a devotional aura around the city contrasts with their fall into a dark ‘ocean of sorrow’.

D
Dvārakā-vāsins
K
Kṛṣṇa

FAQs

Devotee-respect is integral to bhakti; insulting the holy residents of a sacred kṣetra is treated as a grave spiritual fault leading to suffering.

Dvārakā, particularly its community of residents (Dvārakā-vāsins) who are to be honored, not reviled.

No formal ritual; an ethical injunction is implied—avoid nindā (revilement) and cultivate Kṛṣṇa-sneha (love for Kṛṣṇa).