Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 21

प्रोचुर्महेश्वरं गत्वा विनयावनताः स्थिताः । स्तुत्वा पृथग्विधैः सूक्तैर्वेदोक्तैः शतरुद्रियैः

procurmaheśvaraṃ gatvā vinayāvanatāḥ sthitāḥ | stutvā pṛthagvidhaiḥ sūktairvedoktaiḥ śatarudriyaiḥ

وہ مہیشور کے پاس گئے، عاجزی سے جھک کر کھڑے ہوئے اور عرض کیا۔ پھر انہوں نے وید کے منتر—شترُدریہ سمیت—مختلف سوکتوں سے اس کی ستائش کی۔

प्रोचुःthey spoke; they said
प्रोचुः:
Karma-kāraka (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष, बहुवचन
महेश्वरम्Mahēśvara (Śiva)
महेश्वरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootगम् (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund)
विनयhumility
विनय:
Sambandha (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootविनय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, समासपूर्वपद; ‘विनयावनताः’ इत्यत्र हेत्वर्थे (out of humility)
अवनताःbowed down in humility
अवनताः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअव + नम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘विनयावनताः’ = विनयेन अवनताः (तृतीया-तत्पुरुष/उपपदसमासभाव)
स्थिताःstanding; remaining
स्थिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootस्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; भावे—‘standing/remaining’
स्तुत्वाhaving praised
स्तुत्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootस्तु (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (Gerund)
पृथक्separately; variously
पृथक्:
Sambandha (Modifier/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootपृथक् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण/विशेषणार्थे (separately/variously)
विधैःof various kinds
विधैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘पृथग्विधैः’ = पृथग् + विधैः (कर्मधारय: of various kinds)
सूक्तैःwith hymns
सूक्तैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootसूक्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, बहुवचन
वेदोक्तैःas stated in the Veda
वेदोक्तैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवेद (प्रातिपदिक) + उक्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (उक्त), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन; ‘वेदेन उक्तैः’ (तृतीया-तत्पुरुष) विशेषण (सूक्तैः)
शतरुद्रियैःwith the Śatarudriya (hymns)
शतरुद्रियैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशतरुद्रिय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (बहुधा ग्रन्थनाम), तृतीया विभक्ति, बहुवचन; सूक्तविशेषः

Narrator (Purāṇic voice)

Scene: The devas stand before Maheśvara with folded hands, heads bowed; Śiva appears serene yet immense, while the sound of Śatarudrīya seems to fill the space like a sacred vibration.

M
Maheśvara (Śiva)
D
Devas
Ś
Śatarudrīya
V
Veda

FAQs

In times of dharmic decline, humility, devotion, and Vedic praise directed to Śiva are presented as a rightful approach to restoration.

The broader setting is the Nāgara Khaṇḍa’s tīrtha narration, leading into the Hāṭakeśvara-kṣetra and Pādukā shrine context.

Recitation/praise through Vedic hymns, specifically the Śatarudrīya, is implied as an act of worship.