Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 46

सख्य ऊचुः । त्वं नंदिनि नमस्कार्या सर्वेरपि सुरासुरैः । या त्वं सत्यप्रतिष्ठार्थं प्राणांस्त्यजसि दुस्त्यजान्

sakhya ūcuḥ | tvaṃ naṃdini namaskāryā sarverapi surāsuraiḥ | yā tvaṃ satyapratiṣṭhārthaṃ prāṇāṃstyajasi dustyajān

ساتھیوں نے کہا: اے نندنی، تو سب کے لیے قابلِ تعظیم ہے—دیوتا اور دَیتّیہ سب کے لیے—کیونکہ تو سچ کی بنیاد قائم رکھنے کے لیے اپنے دشوار ترک سانسوں تک کو چھوڑ دینے پر آمادہ ہے۔

सख्यःfemale friends
सख्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसखी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), बहुवचन
त्वम्you
त्वम्:
Sambodhyamana/Subject (Addressed subject)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
नन्दिनिO Nandinī
नन्दिनि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनन्दिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
नमस्कार्याworthy of salutation
नमस्कार्या:
Predicate adjective (विधेय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootनमस् + कार्य (प्रातिपदिक; √कृ + ण्यत्)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; ण्यत्-प्रत्ययान्त (gerundive: 'to be done'); समासः—तत्पुरुष (नमस्कारः कार्यः यस्यै)
सर्वैःby all
सर्वैः:
Kartr-sahakari (Agent group/सहकर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन
अपिalso/even
अपि:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अवधारण-निपात (particle: also/even)
सुरासुरैःby gods and demons
सुरासुरैः:
Karana/Agent group (Instrumental agents)
TypeNoun
Rootसुर + असुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्व (देवाश्च असुराश्च)
याwho (she who)
या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; सम्बन्ध-प्रत्यय (relative pronoun)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
सत्यप्रतिष्ठार्थम्for the establishment of truth
सत्यप्रतिष्ठार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootसत्य + प्रतिष्ठा + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुष (सत्यप्रतिष्ठायाः अर्थः)
प्राणान्life-breaths/life
प्राणान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन
त्यजसिyou abandon/give up
त्यजसि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यम-पुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
दुस्त्यजान्hard to give up
दुस्त्यजान्:
Vishesana (Qualifier of object/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुस् + त्यज् (धातु) → दुस्त्यज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन; उपपद-तत्पुरुष/उपसर्गयुक्त-विशेषण; विशेषणम् प्राणान्

Sakhyaḥ (Nandinī’s companions)

Type: kshetra

Listener: Nandinī

Scene: Companions acclaim Nandinī; devas and asuras symbolically bow, acknowledging her willingness to sacrifice life to uphold truth.

N
Nandinī
S
Sura
A
Asura
S
Satya

FAQs

Satya is so sacred that upholding it becomes an act worthy of universal reverence.

The verse is part of the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narrative; no explicit tīrtha-name appears in this line.

None explicitly; the focus is on satya-pratiṣṭhā (establishing truth) as a dharmic commitment.