Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 9

मृकंडोऽपि समालोक्य ज्ञानिनं सस्मिताननम् । पप्रच्छ विनयोपेतः किंचित्तुष्टेन चेतसा

mṛkaṃḍo'pi samālokya jñāninaṃ sasmitānanam | papraccha vinayopetaḥ kiṃcittuṣṭena cetasā

مِرکنڈو نے بھی اس دانا کو نرم مسکراہٹ والے چہرے کے ساتھ دیکھ کر ادب سے سوال کیا؛ اس کا دل کچھ مطمئن اور خوشگوار ہو گیا تھا۔

मृकण्डःMṛkaṇḍa
मृकण्डः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमृकण्ड (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/अपि-अर्थ (also/even)
समालोक्यhaving looked at
समालोक्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसम्-आ-लोक् (धातु) + ल्यप्
Formक्त्वान्त/ल्यबन्त अव्यय (Gerund)
ज्ञानिनम्the wise man
ज्ञानिनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootज्ञानिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सस्मिताननम्with a smiling face
सस्मिताननम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + स्मित + आनन (प्रातिपदिक-द्वय)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मधारय (स्मितम् आननं यस्य / स्मित-आननः)
पप्रच्छhe asked
पप्रच्छ:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-प्रच्छ् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
विनयोपेतःendowed with humility
विनयोपेतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootविनय + उपेत (उप-इ (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण; समासः तृतीया-तत्पुरुष (विनयेन उपेतः)
किंचित्somewhat
किंचित्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial modifier/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकिंचित् (अव्यय/सर्वनाम-नपुंसक)
Formअव्ययवत् प्रयोगः; अल्पता-वाचक (somewhat)
तुष्टेनpleased/satisfied
तुष्टेन:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootतुष्ट (तुष् (धातु) + क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग (चेतस्-शब्दस्य नपुंसकत्वात्), तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त
चेतसाwith (his) mind
चेतसा:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootचेतस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन

Narrator (contextual; verse describes Mṛkaṇḍu’s action)

Scene: Mṛkaṇḍu, calm and reverent, folds hands and questions the smiling jñānī; both seated in an āśrama, the child nearby; the atmosphere is composed and auspicious.

M
Mṛkaṇḍu
J
jñānin (wise brāhmaṇa)

FAQs

Approach the wise with humility and a receptive mind; right inquiry is itself a dharmic act.

The verse sits within the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narrative; the immediate line focuses on the dialogue setup rather than naming a tīrtha.

None explicitly in this verse; it emphasizes respectful questioning and proper conduct.