Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 19

ततः सोऽपि महीपालः क्षुत्पिपासासमाकुलः । दृष्ट्वा तद्व्यसनं प्राप्तमात्मनः सेवकैः समम्

tataḥ so'pi mahīpālaḥ kṣutpipāsāsamākulaḥ | dṛṣṭvā tadvyasanaṃ prāptamātmanaḥ sevakaiḥ samam

پھر وہ بادشاہ بھی بھوک اور پیاس سے بے قرار ہو گیا، اور اس آفت کو دیکھ لیا جو اس کے اپنے خادموں پر بھی اسی کے ساتھ آ پڑی تھی۔

ततःthen; thereafter
ततः:
सम्बन्ध/कालाधिकरण (Temporal/Sequential marker)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषणम्/adverb): 'ततः' = 'तस्मात्/तदनन्तरम्'
सःhe
सः:
कर्ता (Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अपिalso; even
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle): समुच्चय/अपि-भाव
महीपालःthe king; protector of the earth
महीपालः:
कर्ता (Apposition to subject)
TypeNoun
Rootमही + पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मही-पालः = 'भूमेः पालकः')
क्षुत्पिपासासमाकुलःdistressed by hunger and thirst
क्षुत्पिपासासमाकुलः:
विशेषण (Qualifier of कर्ता)
TypeAdjective
Rootक्षुत् + पिपासा + समाकुल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; द्वन्द्वपूर्वक-तत्पुरुषसमासः (क्षुत्पिपासा-समाकुलः = 'क्षुधा-पिपासाभ्यां समाकुलः')
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
पूर्वकालक्रिया (Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (Gerund/Absolutive): 'having seen'
तत्that
तत्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'व्यसनम्' इत्यस्य विशेषणम्
व्यसनम्misfortune; calamity
व्यसनम्:
कर्म (Object of दृष्ट्वा)
TypeNoun
Rootव्यसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
प्राप्तम्having befallen; obtained
प्राप्तम्:
कर्म-विशेषण (Qualifier of object)
TypeAdjective
Rootप्र + आप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (Past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; 'व्यसनम्' इत्यस्य विशेषणम्
आत्मनःof himself; his own
आत्मनः:
सम्बन्ध (Possessor)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
सेवकैःwith (his) attendants; by servants
सेवकैः:
सह/साधन (Associative/Instrumental)
TypeNoun
Rootसेवक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
समम्together; equally
समम्:
सम्बन्ध (Adverbial: together)
TypeIndeclinable
Rootसम (प्रातिपदिक/अव्ययप्रयोग)
Formअव्यय (क्रियाविशेषणम्): 'समम्' = 'सह/समानम्'

Narrator (contextual Purāṇic narrator; likely Sūta/Lomaharṣaṇa)

Scene: A weary king in a harsh wilderness, attendants equally stricken; dust, heat-haze, and the king’s anxious gaze upon his suffering retinue.

FAQs

A ruler’s dharma includes recognizing shared suffering and responding with responsibility; in Purāṇic structure, this realization often precedes turning toward a sacred remedy—tīrtha, worship, or penance.

Not specified in this verse; it sets the emotional and ethical ground for the tīrtha’s forthcoming glory in the chapter.

None.