Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 22

ब्राह्मणा ऊत्रुः । आसीत्पूर्वं मुनिश्रेष्ठो लिखिताख्यो महीतले । शांडिल्यस्य मुनेः पुत्रस्तपोवीर्यसमन्वितः

brāhmaṇā ūtruḥ | āsītpūrvaṃ muniśreṣṭho likhitākhyo mahītale | śāṃḍilyasya muneḥ putrastapovīryasamanvitaḥ

برہمنوں نے جواب دیا: “قدیم زمانے میں زمین پر لکھِت نام کا ایک برگزیدہ رِشی تھا؛ وہ رِشی شاندلیہ کا بیٹا تھا اور تپسیا سے پیدا ہونے والی قوت سے مالا مال تھا۔”

ब्राह्मणाःthe Brahmins
ब्राह्मणाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
आसीत्there was
आसीत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
पूर्वम्formerly
पूर्वम्:
Adverbial (काल)
TypeIndeclinable
Rootपूर्व (प्रातिपदिक)
Formअव्यय (adverb of time)
मुनि-श्रेष्ठःa foremost sage
मुनि-श्रेष्ठः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक) + श्रेष्ठ (प्रातिपदिक)
Formसमास (कर्मधारय: मुनिः एव श्रेष्ठः), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
लिखित-आख्यःnamed ‘Likhita’
लिखित-आख्यः:
Visheshana (Adjective/विशेषण) of मुनिश्रेष्ठः
TypeAdjective
Rootलिखित (प्रातिपदिक/नाम) + आख्य (प्रातिपदिक)
Formसमास (तत्पुरुष: लिखित इति आख्या यस्य), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषण
मही-तलेon the surface of the earth
मही-तले:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमही (प्रातिपदिक) + तल (प्रातिपदिक)
Formसमास (तत्पुरुष: मह्याः तलम्), नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
शाण्डिल्यस्यof Śāṇḍilya
शाण्डिल्यस्य:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootशाण्डिल्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
मुनेःof the sage
मुनेः:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन
पुत्रःson
पुत्रः:
Apposition/Predicate nominative (समानााधिकरण)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
तपस्-वीर्य-समन्वितःendowed with austerity and vigor
तपस्-वीर्य-समन्वितः:
Visheshana (Adjective/विशेषण) of पुत्रः/मुनिश्रेष्ठः
TypeAdjective
Rootतपस् (प्रातिपदिक) + वीर्य (प्रातिपदिक) + सम् (उपसर्ग) + अन्वि/इ (धातु) → समन्वित (कृदन्त, क्त)
Formसमास (तत्पुरुष: तपसा वीर्येण च समन्वित), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण

Brahmin sages

Tirtha: Śaṅkhatīrtha (origin narrative begins)

Type: tirtha

Listener: Rājā

Scene: A serene hermitage: Likhita r̥ṣi seated in meditation or teaching posture, with ascetic implements, deer, and students; a sense of ancient authority and quiet power.

L
Likhita
Ś
Śāṇḍilya

FAQs

Tīrtha-origins are rooted in the lives of ṛṣis; austerity (tapas) and dharma generate sacred power in the world.

Śaṅkhatīrtha indirectly—this verse begins the backstory leading to its manifestation and fame.

None; it introduces the protagonists of the tīrtha’s origin narrative.