Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 24

सुकृतं मनसि ध्यात्वा यैर्नरैः पूजितो हरिः । आस्तां तेषां वरारोहे दर्शनं स्पर्शनं तथा । स्मरणादपि मुच्यंते नराः पापैः पुराकृतैः

sukṛtaṃ manasi dhyātvā yairnaraiḥ pūjito hariḥ | āstāṃ teṣāṃ varārohe darśanaṃ sparśanaṃ tathā | smaraṇādapi mucyaṃte narāḥ pāpaiḥ purākṛtaiḥ

جو لوگ دل میں نیکی کے پُنّیہ کا دھیان کر کے ہری کی پوجا کرتے ہیں، اے خوش اندام خاتون، اُنہیں دیدار یا لمس کا سہارا بھی نہیں چاہیے؛ صرف یاد کرنے سے ہی انسان پرانے کیے ہوئے گناہوں سے آزاد ہو جاتے ہیں۔

सुकृतम्merit, good deed
सुकृतम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुकृत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; कर्म/विषयार्थे (merit as object/topic)
मनसिin the mind
मनसि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7), एकवचन; अधिकरण (locative)
ध्यात्वाhaving meditated
ध्यात्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootध्यै (धातु)
Formक्त्वान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive); पूर्वक्रिया—‘having meditated’
यैःby whom
यैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; सम्बन्ध/साधनार्थे (by whom)
नरैःby men
नरैः:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; कर्तृ-सम्बन्धे (agents)
पूजितःworshipped
पूजितः:
Karma (Object/कर्म)
TypeVerb
Rootपूज् (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय, past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘having been worshipped’
हरिःHari (Viṣṇu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; कर्ता/विषय (subject)
आस्ताम्let it be; (even)
आस्ताम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (imperative/benedictive usage), प्रथमपुरुष, द्विवचन; ‘let it be/so be it (for those two)’—idiomatic concessive ‘never mind/let alone’
तेषाम्of them
तेषाम्:
Shashthi-Sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6), बहुवचन; सम्बन्ध (of them)
वरारोहेO fair-hipped one (beautiful lady)
वरारोहे:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootवर + आरोह (प्रातिपदिक)
Formसम्बोधन (vocative), एकवचन; स्त्रीलिङ्ग; तत्पुरुष-समास (वर-आरोह = ‘excellent-hipped/one with fine ascent/hips’)
दर्शनम्seeing, sight
दर्शनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विषय/कर्म (seeing)
स्पर्शनम्touching
स्पर्शनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्पर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; विषय/कर्म (touching)
तथाand also; likewise
तथा:
Avyaya (Particle/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/तुल्यतार्थक (also/likewise)
स्मरणात्from remembrance
स्मरणात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootस्मरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5), एकवचन; हेत्वर्थे (from/through remembrance)
अपिeven
अपि:
Avyaya (Particle/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण/समुच्चय (even/also)
मुच्यन्तेare freed
मुच्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (present), प्रथमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद; कर्मणि प्रयोग (passive): ‘are released’
नराःmen
नराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; कर्ता (subject)
पापैःfrom sins
पापैः:
Apadana (Separation/अपादान)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; अपादान/वियोगार्थे (from sins)
पुराकृतैःdone earlier, previously committed
पुराकृतैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुरा (अव्यय) + कृत (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (पुरा-कृत = ‘formerly done’); नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3), बहुवचन; पापैः विशेषण

Śiva (deduced; speaking within a tīrtha-mahātmya discourse, yet referencing Hari)

Listener: A Devī addressed as ‘varārohe/sundarī’ (Pārvatī-like interlocutor)

Scene: A devotee seated in meditation, visualizing Hari in the heart-lotus; sins depicted as dark chains dissolving into light without any external temple scene.

H
Hari (Viṣṇu)
D
Devī
D
Darśana
S
Sparśana
S
Smaraṇa
P
Pāpa

FAQs

Devotional memory itself is purifying: sincere worship and remembrance can cleanse even ancient karmic stains.

No single site is named; the verse generalizes the tīrtha-bhakti principle that remembrance and devotion carry purificatory power.

Worship of Hari supported by inner meditation on sukṛta; additionally, smaraṇa (remembrance) is presented as an efficacious practice.