Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 2

तं निशम्य मुनिर्भूपं दुःखितं साश्रुलोचनम् । समानव्यसनः प्राह तदर्थं स पुनर्बकम्

taṃ niśamya munirbhūpaṃ duḥkhitaṃ sāśrulocanam | samānavyasanaḥ prāha tadarthaṃ sa punarbakam

بادشاہ کو آنسو بھری آنکھوں کے ساتھ غمزدہ دیکھ کر، اسی طرح کے دکھ میں شریک مُنی نے معاملہ واضح کرنے کے لیے دوبارہ بَک سے کہا۔

तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular)
निशम्यhaving heard/understood
निशम्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootशम्/श्रु (धातु) → निशम्य (क्त्वान्त/ल्यप्)
Formअव्यय, क्त्वान्त (Gerund/Absolutive)
मुनिःthe sage
मुनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
भूपम्the king
भूपम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootभूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular)
दुःखितम्sorrowful
दुःखितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुःखित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular)
स-अश्रु-लोचनम्with tearful eyes
स-अश्रु-लोचनम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस (उपसर्ग/सह) + अश्रु (प्रातिपदिक) + लोचन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular); बहुव्रीहिः—‘अश्रूणि लोचने यस्य सः’
समान-व्यसनःsharing the same distress
समान-व्यसनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसमान (प्रातिपदिक) + व्यसन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular); कर्मधारयः—‘समानं व्यसनं यस्य’/‘समानव्यसनः’
प्राहsaid
प्राह:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + अह्/ब्रू (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
तदर्थम्for that purpose/for that reason
तदर्थम्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootतद् (सर्वनाम) + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास, अव्यय (adverbial) — ‘तस्य अर्थे/तत्कारणात्’
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative/1st), एकवचन (Singular)
पुनःagain
पुनः:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb)
बकम्Baka (the person)
बकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootबक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन (Singular)

Mārkaṇḍeya (the muni, by immediate narrative context)

Scene: The sage observes the king’s tear-filled eyes and leans forward to speak again toward the crane, indicating a three-way dialogue: king in grief, sage in compassion, crane as the key informant.

M
Mārkaṇḍeya
B
Bhūpati (king)
B
Baka (crane)

FAQs

Sages respond to suffering with instruction: shared vulnerability becomes compassion, and compassion becomes guidance toward dharma.

No specific tīrtha is mentioned in this verse.

None explicitly; the verse signals further explanation and counsel.