Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 37

उपांगो नेत्रपर्यंतो नासा मूलमपांगकः । वृषणौ च तथा प्रोक्तौ मेदोसृक्कफमांसकौ

upāṃgo netraparyaṃto nāsā mūlamapāṃgakaḥ | vṛṣaṇau ca tathā proktau medosṛkkaphamāṃsakau

اُپانگ آنکھ کے کنارے تک پھیلا ہوا ہے؛ اَپانگ ناک کی جڑ میں ہے۔ اور دونوں خصیے بھی اسی طرح چربی، خون، کَف اور گوشت سے مرکب کہے گئے ہیں۔

उपाङ्गःupāṅga
उपाङ्गः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootउपाङ्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
नेत्रपर्यन्तःextending up to the eye
नेत्रपर्यन्तः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनेत्र (प्रातिपदिक) + पर्यन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; अव्ययीभाव/तत्पुरुष-प्रायः ‘नेत्रं पर्यन्तम्’ इत्यर्थे; विशेषणरूपेण
नासाthe nose
नासा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनासा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
मूलम्root/base
मूलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमूल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
अपाङ्गकःapāṅgaka (outer-corner part)
अपाङ्गकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअपाङ्गक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
वृषणौthe two testicles
वृषणौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवृषण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), द्विवचन
and
:
Sambandha (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक
तथाlikewise
तथा:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb: likewise)
प्रोक्तौare said/declared
प्रोक्तौ:
Kriya (Predicative/विधेय)
TypeAdjective
Rootप्र+वच् (धातु) + क्त (कृदन्त प्रत्यय)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त-प्रत्ययान्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), द्विवचन; ‘declared/said’
मेदःfat
मेदः:
Sambandha (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootमेदस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासपूर्वपदम्
सृक्blood
सृक्:
Sambandha (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootसृक् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासपूर्वपदम् (रुधिर/रक्त इत्यर्थे)
कफphlegm
कफ:
Sambandha (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootकफ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासपूर्वपदम्
मांसकौfleshy; made of flesh
मांसकौ:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमांसक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), द्विवचन; ‘मांसमय’ इत्यर्थे; वृषणयोः विशेषणम्

Lomaharṣaṇa (Sūta) (deduced from Māheśvarakhaṇḍa narrative convention)

Scene: Teacher indicates the eye’s outer edge and the nose-root as subtle anatomical points; a secondary panel shows symbolic dhātu-elements (fat, blood, kapha, flesh) as colored streams to convey composition.

U
Upāṅga
A
Apāṅga
N
Nāsā-mūla
V
Vṛṣaṇa
M
Meda
A
Asṛk
K
Kapha
M
Māṃsa

FAQs

Even intimate bodily structures are described as elementally composed; this supports humility, restraint, and dharmic self-governance.

No tirtha is referenced; the passage remains within bodily doctrine.

None.