Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 5

कृतपादोदक स्नानः कृतकेशवपूजनः । वीतसंसारवसतिः काश्यामासीन्नरोत्तमः

kṛtapādodaka snānaḥ kṛtakeśavapūjanaḥ | vītasaṃsāravasatiḥ kāśyāmāsīnnarottamaḥ

جس نے پادودک میں اسنان کیا اور کیشو (کیشوَ) کی پوجا کی، وہ نر اُتم کاشی میں مقیم ہوا—سنسار کی رہائش سے آزاد ہو کر۔

कृतपादोदकस्नानःone who has bathed in pādodaka
कृतपादोदकस्नानः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + पादोदक (पाद+उदक; प्रातिपदिक) + स्नान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; बहुपद-समासः—तत्पुरुषः; अर्थः ‘कृतं पादोदके स्नानं येन’ (कृत-समासान्त-विशेषण)
कृतकेशवपूजनःone who has worshipped Keśava
कृतकेशवपूजनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootकृत (कृ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + केशव (प्रातिपदिक) + पूजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुष-समासः; अर्थः ‘कृतं केशवस्य पूजनं येन’
वीतसंसारवसतिःone who has abandoned dwelling in saṃsāra
वीतसंसारवसतिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवीत (वि+इ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + संसार (प्रातिपदिक) + वसति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; तत्पुरुषः; अर्थः ‘संसार-वसतिः वीतः (त्यक्तः) येन’
काश्याम्in Kāśī
काश्याम्:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन
आसीत्was
आसीत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
नरोत्तमःthe best of men
नरोत्तमः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; कर्मधारय-समासः (उत्तमः नरः)

Skanda (contextual continuation)

Tirtha: Pādodaka-tīrtha

Type: ghat

Scene: A pilgrim emerges from a sacred bath at Pādodaka-tīrtha, then offers flowers and tulasī to Keśava in a small shrine; behind him, Kāśī’s lanes and ghāṭas glow, suggesting a life settled in sacred residence beyond worldly pull.

P
Pādodaka
K
Keśava
K
Kāśī

FAQs

Tīrtha-snān joined with devotion (pūjā) transforms one’s spiritual destiny, making Kāśī a place of release rather than bondage.

Pādodaka tīrtha in Kāśī, together with worship of Keśava.

Snāna in Pādodaka and pūjana of Keśava.