Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 83

आहारं रुधिरोन्मिश्रं ते लभंते कदाचन । एवं त्र्ययुतसंख्याकं कालं तत्रातिदुःखिताः

āhāraṃ rudhironmiśraṃ te labhaṃte kadācana | evaṃ tryayutasaṃkhyākaṃ kālaṃ tatrātiduḥkhitāḥ

کبھی کبھی انہیں خون میں ملا ہوا کھانا ملتا ہے۔ یوں تین اَیوت کی گنتی کے برابر مدت تک وہ وہاں سخت ترین دکھ میں مبتلا رہتے ہیں۔

आहारम्food
आहारम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआहार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम्; accusative singular
रुधिर-उन्मिश्रम्mixed with blood
रुधिर-उन्मिश्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootरुधिर (प्रातिपदिक) + उन्मिश्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समासः; पुंलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम्; विशेषणम् (आहारम्) ‘mixed with blood’
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; pronoun (subject)
लभन्तेobtain, get
लभन्ते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√लभ् (धातु)
Formलट्-लकारः, आत्मनेपदम्, प्रथमपुरुषः, बहुवचनम्; present ‘obtain’
कदाचनat some time; ever/occasionally
कदाचन:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootकदाचन (अव्यय)
Formअव्ययम्; कालवाचकं (adverb)
एवम्thus
एवम्:
Kriya-visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formअव्ययम्; manner-adverb
त्रि-अयुत-संख्याकम्amounting to three ayutas (thirty thousand)
त्रि-अयुत-संख्याकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या-प्रातिपदिक) + अयुत (प्रातिपदिक) + संख्याक (प्रातिपदिक)
Formद्विगु-समासः (त्र्ययुतसंख्याकः = 30000-संख्यकः); नपुंसकलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम्; विशेषणम् (कालम्)
कालम्time/period
कालम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे द्वितीया-एकवचनम्; accusative singular
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्ययम्; स्थानवाचकं (locative adverb)
अति-दुःखिताःextremely miserable
अति-दुःखिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअति (उपसर्ग/अव्यय) + दुःखित (कृदन्त; √खिद् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्गे प्रथमा-बहुवचनम्; ‘greatly distressed’

Skanda (deduced for Kāśīkhaṇḍa narration, typically to Agastya)

Tirtha: Kāśī-kṣetra (implied as the salvific alternative to prolonged misery)

Type: kshetra

Listener: null

Scene: A bleak enclosure where emaciated beings receive occasional lumps of food streaked with blood; the scene is framed by a vast clock-like cosmic backdrop to suggest ‘three ayutas’ of time passing in misery.

Y
yātanā (implied)
B
Bhairava (context)

FAQs

Adharma results in prolonged, degrading suffering; the text urges repentance and dharmic conduct.

Kāśī/Avimukta is the implied salvific counterpart to these torments, highlighted by contrast.

None; the verse describes the nature and duration of suffering.