Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 12

शिवं प्रसंगतोभ्यर्च्य सकृत्त्वशुचिचेतसः । अल्पपुण्याल्पलक्ष्मी काः पिशाचास्त इमे सखे

śivaṃ prasaṃgatobhyarcya sakṛttvaśucicetasaḥ | alpapuṇyālpalakṣmī kāḥ piśācāsta ime sakhe

اے دوست! یہ پِشَچ ہیں—کم پُنّیہ اور کم لکشمی والے—جنہوں نے محض اتفاقاً ایک بار شِو کی پوجا تو کی، مگر دل ناپاک تھا۔

शिवम्Śiva
शिवम्:
Karman (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative/2nd), एकवचन
प्रसङ्गतःby chance/incidentally
प्रसङ्गतः:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeIndeclinable
Rootप्रसङ्ग (प्रातिपदिक)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त अव्यय (ablatival adverb)
अभ्यर्च्यhaving worshipped
अभ्यर्च्य:
Purvakala-kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootअभि+अर्च् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/Absolutive), पूर्वकाल
सकृत्once
सकृत्:
Kala (Time/काल)
TypeIndeclinable
Rootसकृत् (अव्यय)
Formअव्यय; संख्यावाचक/कालवाचक (once)
त्वindeed/just
त्व:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootत्व (अव्यय)
Formअव्यय; पदपूरण/निपात (emphatic particle)
शुचि-चेतसःpure-minded
शुचि-चेतसः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक) + चेतस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; कर्मधारय (शुचि चेतः येषाम्)
अल्प-पुण्य-अल्प-लक्ष्मीof little merit and little fortune
अल्प-पुण्य-अल्प-लक्ष्मी:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअल्प (प्रातिपदिक) + पुण्य (प्रातिपदिक) + अल्प (प्रातिपदिक) + लक्ष्मी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (piśācāḥ इत्यस्य विशेषणम्); बहुपद-कर्मधारय (अल्पं पुण्यं यस्य, अल्पा लक्ष्मी यस्य)
काःwhat kind of?/which?
काः:
Prashna (Interrogative)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन (interrogative)
पिशाचाःpiśācas
पिशाचाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपिशाच (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
तेthose
ते:
Visheshya (Referent)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
इमेthese
इमे:
Visheshya (Referent)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
सखेO friend
सखे:
Sambodhana (Address)
TypeNoun
Rootसखि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन

Śiva’s Gaṇas (two attendants)

Listener: Companion/traveler addressed as ‘sakhā’

Scene: A contrast tableau: piśācas shown as ‘alpapuṇya-alpalakṣmī’, while a faint memory of a single, careless Śiva-arcana appears like a dim vignette—an offering made without devotion.

Ś
Śiva
P
Piśāca

FAQs

External worship without inner purity gives only limited spiritual fruit; intention (bhāva) matters.

The verse is not a tīrtha-stuti; it is a doctrinal note within the Kāśī Khaṇḍa’s teaching narrative.

An implied prescription: worship Śiva with śuddha-citta (purity of mind), not merely as a casual act.