Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 30

साक्षात्किंवाडवाग्निर्वा मूर्त्या वै तप्यते तपः । स्थाणुवन्निश्चलतरं निर्मलं सन्मनो यथा

sākṣātkiṃvāḍavāgnirvā mūrtyā vai tapyate tapaḥ | sthāṇuvanniścalataraṃ nirmalaṃ sanmano yathā

کیا یہ خود وाडواگنی (سمندری آگ) تھی جو جسمانی صورت میں تپسیا کر رہی تھی؟ وہ ستون کی مانند بالکل بے جنبش تھا—نہایت پاک، جیسے نیکوں کا دل۔

साक्षात्directly
साक्षात्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsākṣāt (अव्यय)
Formअव्ययम्; प्रत्यक्षार्थक (directly/in person)
किम्what?
किम्:
Prashna (Interrogative/प्रश्न)
TypeNoun
Rootkim (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचनम्; प्रश्नवाचक-सर्वनाम (what?)
वाor
वा:
Sambandha (Disjunctive/विकल्प)
TypeIndeclinable
Rootvā (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्ययम् (or)
वाडवvāḍava (submarine)
वाडव:
Samāsa-aṅga (Compound member/समासाङ्ग)
TypeNoun
Rootvāḍava (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे प्रातिपदिकम्; समासाङ्ग (submarine/‘vāḍava’ fire)
अग्निःthe vāḍava fire
अग्निः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootagni (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्ति, एकवचनम्; ‘वाडव-अग्निः’ इति तत्पुरुषसमासः (vāḍava-fire)
वाor
वा:
Sambandha (Disjunctive/विकल्प)
TypeIndeclinable
Rootvā (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्ययम् (or)
मूर्त्याwith a form/body
मूर्त्या:
Karaṇa (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootmūrti (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, तृतीया-विभक्ति, एकवचनम्
वैindeed
वै:
Nipāta (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootvai (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक/उपपद-अव्ययम् (indeed)
तप्यतेis heated/is tormented
तप्यते:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Roottap (धातु)
Formलट्-लकारः (Present), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; आत्मनेपदम्; कर्मणि-प्रयोगः (is being heated/tormented)
तपःausterity/penance
तपः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottapas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्ति, एकवचनम्; कर्मणि-प्रयोगे कर्तृस्थानी (subject of passive)
स्थाणुवत्like a pillar
स्थाणुवत्:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootsthāṇu (प्रातिपदिक) + vat (वत्-प्रत्यय)
Formवत्-प्रत्ययान्त उपमावाचक-अव्ययम् (like a pillar)
निश्चलतरम्more motionless
निश्चलतरम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootniścala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचनम्; तर-प्रत्यय (comparative) ‘more motionless’
निर्मलम्pure
निर्मलम्:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootnirmala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचनम्; विशेषणम्
सत्good/true
सत्:
Samāsa-aṅga (Compound member/समासाङ्ग)
TypeAdjective
Rootsat (प्रातिपदिक; √as)
Formसमासाङ्ग; ‘सन्-मनः’ इत्यत्र ‘सत्/सन्’ (good/true)
मनः(a) good mind
मनः:
Upamāna (Standard of comparison/उपमान)
TypeNoun
Rootmanas (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचनम्; ‘सन्-मनः’ कर्मधारयसमासः (a pure/good mind)
यथाjust as
यथा:
Sambandha (Comparative marker/उपमा-सूचक)
TypeIndeclinable
Rootyathā (अव्यय)
Formउपमावाचक/प्रकारवाचक-अव्ययम् (as/just as)

Skanda (deduced; Kāśīkhaṇḍa commonly Skanda → Agastya)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Scene: A motionless ascetic stands/sits like a pillar, blazing with contained inner fire; devas wonder if he is vāḍavāgni incarnate; the atmosphere is pristine and still.

V
Vāḍavāgni

FAQs

The hallmark of tapas is steady stillness and inner purity—fire-like intensity guided by a stainless mind.

The Kāśīkhaṇḍa milieu is implied; the verse praises the kind of austerity especially esteemed in Kāśī’s Śaiva setting.

No explicit rite; it extols niścalatā (immobility) and nirmalatā (purity) as the discipline of tapas.