Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 50

मानापमानयोस्तस्मात्स्वकृतं कारणं परम् । स्रष्टापि नापमार्ष्टुं तत्परीष्टे स्वकृतां कृतिम् । मा शोचस्त्वमतः पुत्र दिष्टमिष्टं समर्पयेत्

mānāpamānayostasmātsvakṛtaṃ kāraṇaṃ param | sraṣṭāpi nāpamārṣṭuṃ tatparīṣṭe svakṛtāṃ kṛtim | mā śocastvamataḥ putra diṣṭamiṣṭaṃ samarpayet

لہذا، عزت اور ذلت کا اصل سبب انسان کے اپنے اعمال ہیں۔ یہاں تک کہ خالق بھی اسے نہیں مٹاتا؛ وہ صرف انسان کے اپنے اعمال کی جانچ کرتا ہے۔ اس لیے میرے بیٹے، غم نہ کرو—جو مقدر ہے اسے قبول کرو۔

मानापमानयोःof honor and dishonor
मानापमानयोः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमान-अपमान (प्रातिपदिक; मान + अपमान)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), द्विवचन; द्वन्द्व-समासः (‘मानश्च अपमानश्च’)
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Sambandha (Logical connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formअव्यय (तस्मात्-प्रयोगः), हेत्वर्थे/तस्मात् = ‘therefore’
स्वकृतम्one’s own deed
स्वकृतम्:
Karta (Predicate/विधेय)
TypeNoun
Rootस्व-कृत (प्रातिपदिक; स्व + कृत)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता/विधेय), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘स्वस्य कृतम्’)
कारणम्the cause
कारणम्:
Karta (Predicate/विधेय)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विधेय-नाम
परम्supreme
परम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम् (superlative sense: ‘supreme’)
स्रष्टाthe creator
स्रष्टा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootस्रष्टृ (प्रातिपदिक; √सृज् धातु-निष्पन्न)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
अपिeven
अपि:
Sambandha (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (particle: even/also)
not
:
Sambandha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negation)
अपमार्ष्टुम्to remove
अपमार्ष्टुम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeVerb
Rootअप-मृज् (धातु)
Formतुमुन्-प्रत्ययान्त (infinitive), अव्यय; ‘to wipe away/remove’
तत्that
तत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; सर्वनाम
परीष्टेendeavors (to do)
परीष्टे:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootपरि-इष् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; आत्मनेपद; ‘seeks/endeavors’
स्वकृताम्one’s own (done by oneself)
स्वकृताम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व-कृत (प्रातिपदिक; स्व + कृत)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (‘स्वस्य कृताम्’); विशेषणम्
कृतिम्act/deed
कृतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
माdo not
मा:
Sambandha (Prohibition)
TypeIndeclinable
Rootमा (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (prohibitive particle used with imperative/optative)
शोचःgrieve
शोचः:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootशुच् (धातु)
Formलोट् (Imperative), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद; ‘grieve’
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
अतःtherefore
अतः:
Sambandha (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootअतः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb: ‘therefore/from this’)
पुत्रO son
पुत्र:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th), एकवचन
दिष्टम्what is ordained by fate
दिष्टम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootदिष्ट (प्रातिपदिक; √दिश्/√दिश्-निष्पन्न ‘ordained’)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
इष्टम्what is desired
इष्टम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootइष्ट (प्रातिपदिक; √इष्/√यज्-निष्पन्न ‘desired’)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
समर्पयेत्should surrender/offer
समर्पयेत्:
Kriya (Main verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-अर्प् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद; ‘should offer/surrender’

Sunīti (addressing Dhruva)

Listener: Frame-audience (implicit)

Scene: Sunīti instructs Dhruva with a calm, authoritative gesture—one hand raised in teaching, the other resting; Dhruva listens, eyes steady; atmosphere of moral clarity.

S
Sunīti
D
Dhruva
C
Creator (Sraṣṭā/Brahmā implied)
K
karma (svakṛta)

FAQs

Honor and humiliation arise from one’s own karma; the right response is steadiness, surrender, and moral resolve.

No specific tīrtha is mentioned in this verse; it is ethical instruction within the Kāśīkhaṇḍa narrative frame.

No explicit ritual is given; the ‘prescription’ is inner discipline—accepting destiny and relinquishing attachment.