Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 83

तदातदेति त्वं ब्रूया नाथेदानीं स निर्गतः । अधीत्याध्ययनार्थं च द्वित्रैर्मित्रैः सयुग्बहिः

tadātadeti tvaṃ brūyā nāthedānīṃ sa nirgataḥ | adhītyādhyayanārthaṃ ca dvitrairmitraiḥ sayugbahiḥ

“تو تو بس ‘تب تب’ ہی کہتی رہتی ہے۔ مگر اب، اے خاتون، وہ دو تین دوستوں کے ساتھ، پڑھ کر، مزید درس کے لیے باہر نکل گیا ہے۔”

तदाthen
तदा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
तदाat that time (repeated)
तदा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formपुनरुक्त-कालवाचक-अव्यय
इतिthus
इति:
Sambandha (Link/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरणार्थक-अव्यय (quotative)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
ब्रूयाःyou should say
ब्रूयाः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
नाथO lord/dear (address)
नाथ:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/Vocative), एकवचन
इदानीम्now
इदानीम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootइदानीम् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (temporal adverb)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
निर्गतःhas gone out/departed
निर्गतः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootनिर् + गम् (धातु) + गत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (predicate participle)
अधीत्यhaving studied
अधीत्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootअधि + इ (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund/absolutive)
अध्ययनार्थम्for the purpose of study
अध्ययनार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootअध्ययन + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; चतुर्थी-तत्पुरुषः (अध्ययनस्य अर्थः/अर्थम् = for the purpose of study)
and
:
Sambandha (Link/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
द्वित्रैःwith two or three
द्वित्रैः:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeAdjective
Rootद्वि + त्रि (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (द्वौ च त्रयश्च)
मित्रैःwith friends
मित्रैः:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeNoun
Rootमित्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
सयुग्together/with a companion
सयुग्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + युग् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण (सम्-उपसर्गार्थे 'सह' = together)
बहिःoutside
बहिः:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootबहिः (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)

Dīkṣita

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Listener: Wife

Scene: The wife explains the boy went out with two or three friends after studying; the father’s suspicion grows; the doorway frames the outside world as morally ambiguous.

D
Dīkṣita
S
son (tanaya)
F
friends (mitra)

FAQs

Study (adhyayana) is affirmed as a dharmic pursuit, and truthful clarity in speech is expected within family life.

Kāśī is the broader sacred canvas of the Kāśī-khaṇḍa; this verse itself is not a tīrtha-stuti.

None; the verse mentions adhyayana (study) as an activity.