Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 22

परवित्ताभिलाषाश्च उत्कोच ग्रहणे रताः । अस्नातभोजिनो विप्राः क्षत्रिया रणवर्जिताः

paravittābhilāṣāśca utkoca grahaṇe ratāḥ | asnātabhojino viprāḥ kṣatriyā raṇavarjitāḥ

وہ دوسروں کے مال کے خواہش مند ہوں گے اور رشوت لینے میں مگن؛ برہمن غسل کے بغیر کھانا کھائیں گے، اور کشتری میدانِ جنگ سے کنارہ کریں گے۔

पर-वित्त-अभिलाषाःdesirous of others’ wealth
पर-वित्त-अभिलाषाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक) + वित्त (प्रातिपदिक) + अभिलाष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (परवित्ते अभिलाषाः)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
उत्कोचbribe
उत्कोच:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootउत्कोच (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (Accusative), एकवचनम्; (ग्रहणे इत्यनेन सह)
ग्रहणेin taking/accepting
ग्रहणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootग्रहण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, सप्तमी-विभक्तिः (Locative), एकवचनम्
रताःengaged/delighting
रताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootरत (√रम् धातु, क्त; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
अस्नात-भोजिनःeating without bathing (ritual purity)
अस्नात-भोजिनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअस्नात (नञ्-पूर्वक कृदन्त; स्नात (√स्ना धातु, क्त) ) + भोजिन् (√भुज् धातु, णिनि; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (अस्नाताः सन्तः भोजिनः/अस्नातस्य भोजिनः)
विप्राःbrahmins
विप्राः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
क्षत्रियाःkṣatriyas
क्षत्रियाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षत्रिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
रण-वर्जिताःavoiding battle
रण-वर्जिताः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootरण (प्रातिपदिक) + वर्जित (√वर्ज् धातु, क्त; प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; समासः—तत्पुरुषः (रणात् वर्जिताः)

Sūta (deduced; exact speaker not in snippet)

Scene: A corrupt court scene with coins exchanged in secret; a brāhmaṇa eating with unwashed hands beside an untouched water-pot; a kṣatriya turning away from a battlefield where innocents need protection.

FAQs

Adharma appears as greed, corruption, and abandonment of one’s svadharma; purity and duty are safeguards of society.

No holy site is mentioned; the verse is ethical-social diagnosis.

Bodily/ritual purity is implied by condemning eating without bathing (snāna).