Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 9

गयायां पितृरूपेण स्वयमेव जनार्दनः । तं ध्यात्वा पुंडरीकाक्षं मुच्यते च ऋणत्रयात्

gayāyāṃ pitṛrūpeṇa svayameva janārdanaḥ | taṃ dhyātvā puṃḍarīkākṣaṃ mucyate ca ṛṇatrayāt

گیا میں پِتروں کی صورت میں خود جناردن ہی مقیم ہیں۔ اس کنول نین پروردگار کا دھیان کرنے سے انسان تین گنا قرض سے آزاد ہو جاتا ہے۔

गयायाम्in Gayā
गयायाम्:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootगया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी विभक्ति, एकवचन (Fem., Loc., Sg.)
पितृ-रूपेणin the form of the ancestors
पितृ-रूपेण:
Karana (Manner/Instrumental of form)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (षष्ठी-तत्पुरुष: पितॄणां रूपम्), नपुंसकलिङ्ग, तृतीया विभक्ति, एकवचन (Neut., Instr., Sg.)
स्वयम्himself
स्वयम्:
Karta (Emphasis on agent)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय (emphatic adverb: oneself)
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (निश्चय/अवधारण particle)
जनार्दनःJanārdana (Viṣṇu)
जनार्दनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजनार्दन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति, एकवचन (Masc., Nom., Sg.)
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (Masc., Acc., Sg.)
ध्यात्वाhaving meditated on
ध्यात्वा:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootध्यै (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund)
पुण्डरीकाक्षम्the lotus-eyed one
पुण्डरीकाक्षम्:
Karma (Object-apposition)
TypeNoun
Rootपुण्डरीक (प्रातिपदिक) + अक्ष (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहिसमास (पुण्डरीक इव अक्षिणी यस्य सः), पुंलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति, एकवचन (Masc., Acc., Sg.); तं इति सर्वनामस्य विशेषण/नाम
मुच्यतेis freed
मुच्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (present), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; कर्मणि प्रयोग (Passive: is released)
and
:
Sambandha (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (conjunction)
ऋण-त्रयात्from the three debts
ऋण-त्रयात्:
Apādāna (Source/Separation/अपादान)
TypeNoun
Rootऋण (प्रातिपदिक) + त्रय (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (षष्ठी-तत्पुरुष: ऋणानां त्रयम्), नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी विभक्ति, एकवचन (Neut., Abl., Sg.)

Skanda (deduced from Dharmāraṇya Māhātmya narrative style within Skanda Purāṇa)

Tirtha: Gayā

Type: kshetra

Scene: Gayā kṣetra with the Phalgu riverbank and Viṣṇu’s presence as pitṛ-rūpa; a devotee meditates on the lotus-eyed Lord, aura suggesting release from three debts.

G
Gayā
J
Janārdana
P
Puṇḍarīkākṣa
P
Pitṛs
Ṛṇa-traya

FAQs

Seeing the Divine in ancestral rites transforms duty into liberation, freeing one from foundational spiritual obligations.

Gayā, famed for pitṛ-kārya and Viṣṇu-centered ancestral liberation.

Meditate on Janārdana (the Lotus-eyed Lord) at Gayā as part of the ancestral-liberation observance.