Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 70

महाविशालं गंभीरं देवखातं मनोरमम् । लहर्यादिभिर्गंभीरः फेनावर्तसमाकुलम्

mahāviśālaṃ gaṃbhīraṃ devakhātaṃ manoramam | laharyādibhirgaṃbhīraḥ phenāvartasamākulam

وہ نہایت وسیع اور گہرا ہے، ایک دلکش حوض گویا دیوتاؤں نے کھودا ہو۔ اس کی لہروں میں گہرائی ہے اور جھاگ بھرے بھنوروں سے وہ معمور رہتا ہے۔

महाविशालम्very vast
महाविशालम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहा + विशाल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—कर्मधारय (महान् विशालः)
गंभीरम्deep
गंभीरम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगंभीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
देवखातम्dug by the gods
देवखातम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदेव + खात (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (देवैः खातम् = dug by gods)
मनोरमम्delightful
मनोरमम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमनोरम (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन
लहर्यादिभिःby waves and the like
लहर्यादिभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootलहरी + आदि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (लहरी), तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; समासः—तत्पुरुष (लहर्यः आदयः येषां तैः)
गंभीरःdeep
गंभीरः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगंभीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (पाठे लिङ्ग-भेदः—पूर्वार्धे नपुंसकविशेषणानां अन्वयः ‘सरः/तडागः’ इत्यादिना; अत्र ‘गंभीरः’ इति पुंलिङ्गः सम्भवतः ‘सरः’ इत्यस्य पुंलिङ्ग-पाठान्तर/अन्वयः)
फेनावर्तसमाकुलम्filled with foam and whirlpools
फेनावर्तसमाकुलम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootफेन + आवर्त + समाकुल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (फेनैः आवर्तैः च समाकुलम्)

Vyāsa (continuing)

Tirtha: Unnamed saras/tīrtha in Dharmāraṇyaka

Type: kund

Listener: Yudhiṣṭhira

Scene: A grand, deep lake-basin with dramatic waves and foaming whirlpools; the banks appear like a crafted amphitheater; hints of divine workmanship—symmetry, luminous stones; pilgrims and sages at a safe edge.

D
Devas (gods)

FAQs

The tīrtha is portrayed as divinely fashioned, inviting reverence toward sacred natural forms.

The Dharmāraṇya sarovara, described as a god-made, expansive, deep lake.

None directly; the verse builds māhātmya by describing divine origin and grandeur.