Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 30

वायसावूचतुः । सुन्दोपसुन्दयोः पुत्रावावां काकत्वमागतौ । मा वधीस्त्वं महाभाग कस्मिंश्चित्कारणान्तरे

vāyasāvūcatuḥ | sundopasundayoḥ putrāvāvāṃ kākatvamāgatau | mā vadhīstvaṃ mahābhāga kasmiṃścitkāraṇāntare

دو کوّوں نے کہا: “ہم سُند اور اُپَسُند کے بیٹے ہیں، اور ہم پر کوّے کی حالت طاری ہوئی ہے۔ اے نصیب والے بادشاہ، ہمیں قتل نہ کیجیے—اس کے پیچھے ایک خاص سبب ہے۔”

वायसौthe two crows
वायसौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootवायस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन
ऊचतुःsaid (the two)
ऊचतुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष, द्विवचन
सुन्दोपसुन्दयोःof Sunda and Upasunda
सुन्दोपसुन्दयोः:
Sambandha (Possessor/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootसुन्द + उपसुन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति (6th/Genitive), द्विवचन; समासः द्वन्द्व (सुन्दः च उपसुन्दः च)
पुत्रौsons (two)
पुत्रौ:
Karta-samānādhikaraṇa (Apposition to subject)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन
आवाम्we two
आवाम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन
काकत्वम्crow-ness; the state of being crows
काकत्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकाकत्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आगतौhave attained / have come to
आगतौ:
Karta-samānādhikaraṇa (Predicate to subject)
TypeVerb
Rootआगत (कृदन्त; आ+गम् धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, द्विवचन; कर्तरि ‘having come/attained’
माdo not
मा:
Pratiṣedha (Prohibition)
TypeIndeclinable
Rootमा (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (prohibitive particle used with injunctive/aorist)
वधीःkill
वधीः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवध् (धातु)
Formलुङ्-लकार (Aorist/Injunctive), मध्यम-पुरुष, एकवचन; मा-योगे निषेधार्थ
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formमध्यम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
महाभागO fortunate one
महाभाग:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootमहाभाग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति, एकवचन; समासः कर्मधारय (महान् भागः यस्य)
कस्मिंश्चित्in some
कस्मिंश्चित्:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित् (अव्यय-प्रत्यय)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (7th/Locative), एकवचन; अनिश्चितार्थ (indefinite: in some)
कारणान्तरेin another circumstance/reason
कारणान्तरे:
Adhikaraṇa (Context/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकारण + अन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; समासः तत्पुरुष (कारणस्य अन्तरम्)

The two crows (vāyasau)

Listener: The king (within the story); outer listener is Yudhiṣṭhira

Scene: Two crows speak with human-like awareness, pleading: they reveal themselves as sons of Sunda and Upasunda, explaining their crow-form and asking the king to refrain from killing due to a hidden cause.

S
Sunda
U
Upasunda
V
Vāyasa (crows)

FAQs

Outer form can conceal inner identity; Purāṇic stories often reveal karmic causes behind transformations.

No specific tīrtha is named; the episode supports the broader Revā Khaṇḍa māhātmya framework.

None; it is a plea explaining karmic circumstance.