Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 21

गतिरेषा दुरारोहा सर्वपापक्षयंकरी । मुच्यन्ते मङ्क्षु संसाराद्रेवामाश्रित्य जन्तवः

gatireṣā durārohā sarvapāpakṣayaṃkarī | mucyante maṅkṣu saṃsārādrevāmāśritya jantavaḥ

یہ راہ بہت دشوار ہے، مگر تمام گناہوں کو مٹا دینے والی ہے۔ جو جاندار رِیوا کا آسرا لیتے ہیں وہ جلد ہی سنسار کے چکر سے آزاد ہو جاتے ہیں۔

गतिःpath/way
गतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootgati (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
एषाthis
एषा:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निर्देशक-सर्वनाम (demonstrative)
दुरारोहाhard to ascend
दुरारोहा:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootdur (उपसर्ग/अव्यय) + āroha (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (दुरः आरोहः यस्याः/दुरारोही); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
सर्वपापक्षयंकरीcausing the destruction of all sins
सर्वपापक्षयंकरी:
Viśeṣaṇa (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootsarva (प्रातिपदिक) + pāpa (प्रातिपदिक) + kṣaya (प्रातिपदिक) + karī (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष (सर्वेषां पापानां क्षयम् करोति इति); स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मुच्यन्तेare freed
मुच्यन्ते:
Kriyā (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√muc (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद; कर्मणि प्रयोग (passive)
मङ्क्षुquickly
मङ्क्षु:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootmaṅkṣu (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb)
संसारात्from transmigration
संसारात्:
Apādāna (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootsaṃsāra (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (अपादान), एकवचन
रेवाम्Revā (Narmadā)
रेवाम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootrevā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
आश्रित्यhaving taken refuge in
आश्रित्य:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootā-√śri (धातु) + ल्यप्
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund), ‘आश्रित्य’ = आश्रयित्वा (having resorted to)
जन्तवःbeings
जन्तवः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootjantu (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa) [deduced]

Tirtha: Revā (Narmadā)

Type: kshetra

Scene: A steep symbolic path rising from worldly bustle to the calm Narmadā bank; pilgrims take refuge at the river, sins depicted as dark knots dissolving into the current.

R
Revā (Narmadā)
S
Saṃsāra

FAQs

Though the highest spiritual ascent is difficult, Revā’s refuge accelerates purification and liberation.

Revā—i.e., the Narmadā and her sacred tīrthas.

Āśraya/āśritya—taking refuge in Revā (pilgrimage, residence, and devotional dependence implied).