HomeRamayanaBala KandaSarga 9Shloka 11
Previous Verse
Next Verse

Shloka 11

ऋश्यशृङ्गानयनकथा — The Account of Bringing Ṛśyaśṛṅga

and the Remedy for Drought

वक्ष्यन्ति ते महीपालं ब्राह्मणा वेदपारगा:।विभण्डकसुतं राजन्सर्वोपायैरिहानय।।।।

vakṣyanti te mahīpālaṃ brāhmaṇā vedapāragāḥ | vibhaṇḍakasutaṃ rājan sarvopāyair ihānaya ||

تب وید پارگت برہمنوں نے مہاراج سے کہا: “اے راجَن، وِبھاندک کے پتر رِشیَشْرِنگ کو ہر تدبیر سے یہاں لے آئیے۔”

vakṣyantithey will say
vakṣyanti:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलकारः लृट् (Simple Future), परस्मैपदम्, पुरुषः 3 (प्रथम), वचनम् बहुवचनम्
tethey
te:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम् (pronoun: they)
mahīpālamO king (protector of the earth)
mahīpālam:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootmahīpāla (प्रातिपदिक)
Formसमासः षष्ठी-तत्पुरुषः (mahīyāḥ pālaḥ), पुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्; संबोधनार्थे द्वितीया (addressing)
brāhmaṇāḥBrahmins
brāhmaṇāḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootbrāhmaṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
vedapāragāḥlearned in the Vedas
vedapāragāḥ:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootveda + pāragā (प्रातिपदिक)
Formसमासः षष्ठी-तत्पुरुषः (vedasya pāragāḥ), पुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् brāhmaṇāḥ
vibhaṇḍakasutamthe son of Vibhaṇḍaka (Ṛśyaśṛṅga)
vibhaṇḍakasutam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootvibhaṇḍaka + suta (प्रातिपदिक)
Formसमासः षष्ठी-तत्पुरुषः (vibhaṇḍakasya sutaḥ), पुंलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः, एकवचनम्
rājanO king
rājan:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootrājan (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, संबोधन-विभक्तिः, एकवचनम्
sarvopāyaiḥby all means
sarvopāyaiḥ:
Karaṇa (करण)
TypeNoun
Rootsarva + upāya (प्रातिपदिक)
Formसमासः कर्मधारयः (sarve upāyāḥ), पुंलिङ्गे, तृतीया-विभक्तिः, बहुवचनम्; करणम् (instrument)
ihahere
iha:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootiha (अव्यय)
Formअव्ययम्; देशवाचक-अव्यय (adverb of place)
ānayabring (him)
ānaya:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootnī + ā (धातु)
Formलकारः लोट् (Imperative), परस्मैपदम्, पुरुषः 2 (मध्यम), वचनम् एकवचनम्

Those brahmins versed in the Vedas, said, to 'O king! bring here Rsyasringa, son of the sage Vibhandaka by all means'.

D
Daśaratha
B
brāhmaṇas
V
Vibhaṇḍaka
Ṛśyaśṛṅga

FAQs

Dharma is pursued through qualified spiritual agency: the priests identify a sage whose presence and ritual power can rightly enable the king’s goal.

The priests propose a specific remedy: summoning Ṛśyaśṛṅga, renowned for ascetic potency, to facilitate the intended rite.

Reliance on spiritual expertise and proper means: the court accepts that sacred outcomes require sacred competence.