Previous Verse
Next Verse

Ramayana — Ayodhya Kanda, Sarga 91, Shloka 19

भरद्वाजाश्रमे भरतसैन्यस्य दिव्यात्मिथ्यम् / Divine Hospitality to Bharata’s Army at Bharadvaja’s Hermitage

वनं कुरुषु यद्दिव्यं वासोभूषणपत्रवत्।दिव्यनारीफलं शश्वत्तत्कौबेरमिहैतु च।।।।

vanaṃ kuruṣu yad divyaṃ vāsobhūṣaṇapatravat | divyanārīphalaṃ śaśvat tat kauberam ihaitu ca ||

Nawa’y dumating dito ang banal na gubat ni Kubera sa lupain ng mga Kuru—yaong ang mga dahon ay nagsisilbing kasuotan at palamuti, at ang mga makalangit na dalaga ang laging ‘bunga’ nito.

वनम्forest
वनम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र कर्तृपदत्वे प्रथमा
कुरुषुamong/in the Kurus
कुरुषु:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootकुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (Locative/7th), बहुवचन; ‘in the land of the Kurus’
यत्which
यत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootयद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; वनम् इति विशेष्यस्य विशेषणम् (relative)
दिव्यम्divine
दिव्यम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; वनम् इति विशेष्यस्य विशेषणम्
वासोभूषणपत्रवत्with leaves as garments and ornaments
वासोभूषणपत्रवत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवासस्-भूषण-पत्र-वत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; वनम् इति विशेष्यस्य विशेषणम्; समासः वासांसि च भूषणानि च (द्वन्द्व-भाव) + पत्रवत् (having leaves as ...)
दिव्यनारीफलम्having celestial women as fruits
दिव्यनारीफलम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य-नारी-फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; वनम् इति विशेष्यस्य विशेषणम्; समासः दिव्याः नार्यः फलानि यस्य (बहुव्रीहि-भावार्थ) / नारीरूपं फलम् (कर्मधारय-सम्भव)
शश्वत्always
शश्वत्:
Kāla (काल)
TypeIndeclinable
Rootशश्वत् (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्यय (always/ever)
तत्that
तत्:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootतद् (प्रातिपदिक/सर्वनाम)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; वनम् इति परामर्शः (that)
कौबेरम्Kubera’s
कौबेरम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootकौबेर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘belonging to Kubera’
इहhere
इह:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (here)
एतुlet it come
एतु:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootइ (धातु)
Formलोट्, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
and
:
Samucchaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक

Bharata said to Bharadwaja, You have already extended the hospitality in offering water for washing the feet with and of arghya befitting a guest as available in the forest.

K
Kubera

FAQs

The dharmic ideal of honoring guests without miserliness: abundance is invoked not for indulgence alone, but to ensure guests are received with dignity and care.

To host Bharata’s large entourage, Bharadvāja calls for a wondrous, Kubera-associated forest of plenty to manifest at the hermitage.

Magnanimity—Bharadvāja’s readiness to provide the best possible welcome, matching royal-scale needs through ascetic power.