Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 16

सूत उवाच । आहैवमुक्ते सा देवी शंकरं लोक शंकरम् । प्रायश्चित्तं कथं प्राप्तः पार्थः परपुरंजयः । ज्ञातिक्षयोद्भवं पापं कथं नाशमगात्प्रभो

sūta uvāca | āhaivamukte sā devī śaṃkaraṃ loka śaṃkaram | prāyaścittaṃ kathaṃ prāptaḥ pārthaḥ parapuraṃjayaḥ | jñātikṣayodbhavaṃ pāpaṃ kathaṃ nāśamagātprabho

สูตะกล่าวว่า: ครั้นกล่าวดังนี้แล้ว พระเทวีตรัสต่อพระศังกร ผู้เกื้อกูลโลกทั้งปวงว่า “ปารถะ ผู้พิชิตนครศัตรู ได้บำเพ็ญปรायัศจิตตะอย่างไร? ข้าแต่พระผู้เป็นเจ้า บาปอันเกิดจากการสิ้นญาติพี่น้องนั้นดับสูญไปได้อย่างไร?”

सूतःSūta
सूतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसूत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/लिट्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
आहsaid
आह:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√अह्/√ब्रू (धातु; ‘आह’ इति लिट्-रूपम्)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
एवम्thus
एवम्:
Adverbial (Kriyāviśeṣaṇa/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formप्रकारवाचक-अव्यय (adverb of manner)
उक्तेwhen it was said
उक्ते:
Adhikarana (Locative absolute/सति-सप्तमी)
TypeAdjective
Root√वच् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘(एवम्) उक्ते’ = सति-सप्तमी (locative absolute)
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम
देवीthe goddess
देवी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
शंकरम्Śaṅkara
शंकरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशंकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
लोकशंकरम्benefactor of the world
लोकशंकरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootलोकशंकर (प्रातिपदिक) = लोक + शंकर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (लोकस्य शंकरः)
प्रायश्चित्तम्expiation
प्रायश्चित्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रायश्चित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कथम्how
कथम्:
Adverbial (Question/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नवाचक-अव्यय (interrogative adverb)
प्राप्तःattained
प्राप्तः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-√आप् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्त-प्रत्ययान्त; ‘has obtained/attained’
पार्थःPārtha (Arjuna)
पार्थः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपार्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
परपुरंजयःconqueror of enemy cities
परपुरंजयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपरपुरंजय (प्रातिपदिक) = पर + पुर + √जि (धातु) + णिच्/अच् (प्रातिपदिक ‘जय’)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (परस्य पुरं जयति)
ज्ञातिक्षयोद्भवम्arisen from the destruction of kinsmen
ज्ञातिक्षयोद्भवम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootज्ञातिक्षयोद्भव (प्रातिपदिक) = ज्ञाति + क्षय + उद्-√भू (धातु) + घञ्/अ (प्रातिपदिक ‘उद्भव’)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (ज्ञातिक्षयात् उद्भवम्); विशेषणम् (पापम्)
पापम्sin
पापम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कथम्how
कथम्:
Adverbial (Question/प्रश्न)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नवाचक-अव्यय
नाशम्destruction
नाशम्:
Gati/Karma (Goal/Object)
TypeNoun
Rootनाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
अगात्went, came to
अगात्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√गम् (धातु)
Formलुङ् (Aorist/लुङ्), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
प्रभोO Lord
प्रभो:
Sambodhana (Address/संबोधन)
TypeNoun
Rootप्रभु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, संबोधन (Vocative/संबोधन), एकवचन

Sūta

Tirtha: Prabhāsa-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Śaunaka and the Naimiṣāraṇya sages (frame, implied)

Scene: A goddess respectfully questions Śaṅkara, ‘Lokasaṅkara’, about Arjuna’s expiation for the sin arising from the destruction of kinsmen; the setting evokes a sacred coastal kṣetra atmosphere.

S
Sūta
D
Devī
Ś
Śaṅkara (Śiva)
P
Pārtha (Arjuna)
V
Viṣṇu (implied by prior verse context)
B
Bhārata war (implied by prior verse context)

FAQs

Puranic dharma frames even catastrophic war-guilt as addressable through sincere expiation, guided by divine authority and tīrtha power.

The question points back to Vṛṣa-tīrtha on Prācī’s bank in Prabhāsa Kṣetra, where Arjuna’s expiation is said to occur.

Prāyaścitta (expiation) is the focus, with the narrative preparing to explain the method and its efficacy.