Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

ततः संप्रस्थितो हृष्टो धृत्वा मनसि सागरम् । स्नानार्थं तं समादाय कुठारं भास्करप्रभम्

tataḥ saṃprasthito hṛṣṭo dhṛtvā manasi sāgaram | snānārthaṃ taṃ samādāya kuṭhāraṃ bhāskaraprabham

แล้วพระองค์ทรงยินดีออกเดินทาง โดยตั้งมหาสมุทรไว้ในพระทัยเป็นจุดหมาย เพื่อการสรงสนาน พระองค์ทรงหยิบขวานนั้นขึ้นมา อันส่องประกายดุจพระอาทิตย์

ततःthen; thereafter
ततः:
Kala-sambandha (Time-link/कालसम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय, क्रम/हेतुवाचक (adverb: thereafter)
संप्रस्थितःhaving set out; departed
संप्रस्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + प्र + स्था (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि/कर्तरि कृदन्त (past participle used adjectivally), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
हृष्टःjoyful
हृष्टः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootहृष् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
धृत्वाhaving held/kept
धृत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootधृ (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव
मनसिin (his) mind
मनसि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
सागरम्the ocean
सागरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसागर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
स्नानार्थम्for bathing
स्नानार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootस्नान + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; चतुर्थी/षष्ठी-तत्पुरुषार्थे (स्नानस्य अर्थः/स्नानाय अर्थः)
तम्that (ocean)
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
समादायhaving taken up
समादाय:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + आ + दा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव
कुठारम्axe
कुठारम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकुठार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
भास्करप्रभम्sun-bright; radiant like the sun
भास्करप्रभम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभास्कर + प्रभ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; तत्पुरुष (भास्करस्य प्रभा यस्य/भास्करप्रभः) विशेषण (कुठारम्)

Sūta (contextual continuation)

Tirtha: Sāgara-snāna (intended)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis / dvijendrāḥ

Scene: Paraśurāma departs joyfully toward the sea, the ocean envisioned in his mind; he carries a sun-bright axe, suggesting both heroic energy and impending transformation.

P
Paraśurāma
S
Sāgara (ocean)

FAQs

A tīrtha-journey begins with inner resolve (saṅkalpa) and is fulfilled through purifying acts like snāna.

The narrative points toward a sea-tīrtha (sāgara-snānārtha), within the Adhyāya 94 tīrtha context.

Snāna (ritual bathing), especially connected with the ocean.