Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 3

ततस्ते ब्राह्मणाः सर्वे परिभूतिपदं गताः । प्रोचुर्भार्गवमभ्येत्य दुःखेन महतान्विताः

tataste brāhmaṇāḥ sarve paribhūtipadaṃ gatāḥ | procurbhārgavamabhyetya duḥkhena mahatānvitāḥ

แล้วพราหมณ์ทั้งปวงนั้นตกอยู่ในสภาพถูกดูหมิ่น ครั้นถูกความทุกข์ใหญ่ครอบงำ จึงเข้าไปหา ภารควะ (ราม) และกราบทูลถ้อยคำด้วยความระทม

ततःthen
ततः:
Kala/Sequence (क्रम)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
तेthey
ते:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, प्रथमा (1st), बहुवचन
ब्राह्मणाःbrāhmaṇas
ब्राह्मणाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘ब्राह्मणाः’ इति विशेष्येण सह
परिभूतिपदम्a state of humiliation
परिभूतिपदम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपरिभूति + पद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः ‘परिभूतेः पदम्’ (state/position of humiliation)
गताःhaving reached
गताः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle) बहुवचन, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st); ‘गताḥ’ = ‘having gone/come to’
प्रोचुःthey spoke
प्रोचुः:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपदम्
भार्गवम्Bhārgava (Paraśurāma)
भार्गवम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभार्गव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन
अभ्येत्यhaving approached
अभ्येत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootअभि-√इ (धातु)
Formल्यप्/क्त्वान्त-समकक्ष अव्यय (gerund)
दुःखेनwith sorrow
दुःखेन:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootदुःख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
महताgreat
महता:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन; अत्र ‘दुःखेन’ इति सह—‘great’
अन्विताःendowed with, accompanied by
अन्विताः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअन्वित (प्रातिपदिक; अनु-√इ क्त)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; क्त-प्रत्ययान्त विशेषण

Sūta (implied continuation of narration)

Scene: A group of brāhmaṇas, dejected and dishonored, approach Bhārgava Rāma to report their suffering; their posture is humble, hands folded, faces sorrowful.

B
brāhmaṇas
B
Bhārgava (Paraśurāma)

FAQs

When righteous people are oppressed, seeking protection from a dharmic guardian is portrayed as legitimate recourse within Purāṇic ethics.

Not specified in this verse; it sets up the Bhārgava narrative often linked to tīrtha origins and sanctification.

None; it is a narrative transition to a plea for justice.