Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 38

तन्मध्येंऽगुष्ठमात्रस्तु पुरुषो दृश्यते जनैः । सुस्नातैः श्रद्धयोपेतैस्ततस्तीर्थफलं लभेत्

tanmadhyeṃ'guṣṭhamātrastu puruṣo dṛśyate janaiḥ | susnātaiḥ śraddhayopetaistatastīrthaphalaṃ labhet

ณ ใจกลางนั้น ผู้คนเห็นบุรุษผู้หนึ่งมีขนาดเท่านิ้วหัวแม่มือ ดังนั้น ผู้ที่อาบน้ำชำระกายดีแล้วและประกอบด้วยศรัทธา ย่อมได้รับผลบุญครบถ้วนแห่งตีรถะนั้น

तन्मध्येin the midst of that (lotus/water)
तन्मध्ये:
Adhikarana (Location)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + मध्य (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (तस्य मध्ये); नपुंसकलिङ्ग; सप्तमी-विभक्ति, एकवचन = Locative singular
अङ्गुष्ठमात्रःthumb-sized
अङ्गुष्ठमात्रः:
Karta (Subject attribute)
TypeAdjective
Rootअङ्गुष्ठ + मात्र (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (अङ्गुष्ठस्य मात्रः = thumb-sized); पुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन = Nominative singular; विशेषणम्
तुindeed/but
तु:
Sambandha (Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (विरोध/विशेष-निपात) = particle ‘but/indeed’
पुरुषःa person
पुरुषः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुरुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-विभक्ति, एकवचन = Nominative singular
दृश्यतेis seen/appears
दृश्यते:
Kriya (Action)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formलट्-लकार (वर्तमान); प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्; कर्मणि-प्रयोग (passive)
जनैःby people
जनैः:
Karana (Agent in passive)
TypeNoun
Rootजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति, बहुवचन = Instrumental plural
सुस्नातैःby well-bathed (purified)
सुस्नातैः:
Karana (Agent in passive)
TypeAdjective
Rootसु + स्नात (कृदन्त; √स्ना (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति, बहुवचन = Instrumental plural; क्त-प्रत्ययान्त; विशेषणम् (जनैः)
श्रद्धयाwith faith
श्रद्धया:
Karana (Means)
TypeNoun
Rootश्रद्धा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति, एकवचन = Instrumental singular
उपेतैःendowed (with)
उपेतैः:
Karana (Agent in passive)
TypeAdjective
Rootउप + इत (कृदन्त; √इ (धातु) + क्त)
Formपुंलिङ्ग; तृतीया-विभक्ति, बहुवचन = Instrumental plural; क्त-प्रत्ययान्त; विशेषणम् (जनैः)
ततःthereupon
ततः:
Sambandha (Sequence)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (हेतौ/अनन्तरार्थे) = ‘thereupon/therefrom’
तीर्थफलम्the fruit/merit of the pilgrimage
तीर्थफलम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतीर्थ + फल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (तीर्थस्य फलम्); नपुंसकलिङ्ग; द्वितीया-विभक्ति, एकवचन = Accusative singular
लभेत्would obtain
लभेत्:
Kriya (Result)
TypeVerb
Root√लभ् (धातु)
Formविधिलिङ्-लकार (Potential/optative); प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्

Sūta

Tirtha: Jyeṣṭha Puṣkara

Type: kund

Listener: Brāhmaṇas

Scene: A radiant lotus floats above the lake; at its center stands a tiny thumb-sized luminous Puruṣa, serene and resplendent. Devotees who have just bathed stand with folded hands, awed yet peaceful.

S
Sūta
J
Jyeṣṭha Puṣkara

FAQs

Faithful practice (śraddhā + proper snāna) opens one to divine darśana, which consummates the merit of pilgrimage.

Jyeṣṭha Puṣkara, where the lotus-sign and the thumb-sized ‘Puruṣa’ are seen.

To bathe properly (su-snātaiḥ) and approach with faith (śraddhayopetaiḥ) to gain the tīrtha’s full fruit.