Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 64

यथर्तुवर्षी पर्जन्यः सस्यानि गुणवन्ति च । भूरिक्षीरस्रवा गावः क्षीराण्याजाविकानि च

yathartuvarṣī parjanyaḥ sasyāni guṇavanti ca | bhūrikṣīrasravā gāvaḥ kṣīrāṇyājāvikāni ca

ฝนตกต้องตามฤดูกาล และพืชผลก็อุดมด้วยคุณภาพ โคทั้งหลายหลั่งน้ำนมมากมาย และน้ำนมของแพะกับแกะก็มีบริบูรณ์เช่นกัน

यथाas
यथा:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formउपमान/प्रकारवाचक-अव्यय (as/according to)
ऋतुवर्षीseasonal (raining in due time)
ऋतुवर्षी:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootऋतु + वर्षिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; समासः—ऋतौ वर्षति इति (raining in due season)
पर्जन्यःrain-cloud / rain
पर्जन्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपर्जन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
सस्यानिcrops
सस्यानि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन
गुणवन्तिexcellent/possessing qualities
गुणवन्ति:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगुणवत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; सस्यानि इति विशेषणम्
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात
भूरिक्षीरस्रवाःflowing with abundant milk
भूरिक्षीरस्रवाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootभूरि + क्षीर + स्रव (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; समासः—भूरि क्षीरं स्रवति इति (yielding much milk)
गावःcows
गावः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगो (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन
क्षीराणिmilk (quantities)
क्षीराणि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्षीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन
आजाविकानिof goats and sheep
आजाविकानि:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootआजा + अविक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; समासः—आजा च अविका च (goat-and-sheep related)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात

Unspecified narrator (city-description in Nāgarakhaṇḍa)

Type: kshetra

Scene: Monsoon clouds releasing gentle rain over golden fields; herds of cows with full udders; shepherds with goats and sheep; granaries and dairy vessels brimming.

FAQs

Purāṇic mahātmya links righteousness with ecological balance—timely rains and abundance are portrayed as fruits of dharma.

The prosperity of a sacred city in Nāgarakhaṇḍa is described; the verse itself does not specify the tīrtha’s name.

None explicitly; the verse describes auspicious results (ṛtu-varṣā, good crops, abundant dairy).