Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 11

यत्र स्थित्वा सभूपालस्त्रिशंकुः पापवर्जितः । चण्डालत्वं परित्यज्य सदेह स्त्रिदिवं गतः

yatra sthitvā sabhūpālastriśaṃkuḥ pāpavarjitaḥ | caṇḍālatvaṃ parityajya sadeha stridivaṃ gataḥ

เมื่อประทับอยู่ ณ ที่นั้น พระราชาตริศังกุก็พ้นจากบาป ละสภาพแห่งจัณฑาล แล้วเสด็จสู่สวรรค์พร้อมกายนี้เอง

यत्रwhere
यत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक (where)
स्थित्वाhaving stayed/stood
स्थित्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootस्था (धातु) + त्वा (कृदन्त)
Formक्त्वान्त अव्यय (absolutive/gerund); पूर्वकालिक क्रिया
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; सर्वनाम
भूपालःthe king
भूपालः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभूमि-पाल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः षष्ठी-तत्पुरुषः (भूमेः पालः)
त्रिशङ्कुःTriśaṅku
त्रिशङ्कुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिशङ्कु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; अपपद-सम्बोधन/नाम
पापवर्जितःfree from sin
पापवर्जितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपाप-वर्जित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः तत्पुरुषः (पापेन वर्जितः/पापात् वर्जितः); विशेषणम् (त्रिशङ्कुः)
चण्डालत्वम्the state of being a caṇḍāla
चण्डालत्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचण्डाल-त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
परित्यज्यhaving abandoned
परित्यज्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootपरि-त्यज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया
सदेहःwith his body
सदेहः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-देह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; समासः उपपद-तत्पुरुषः (देहेन सह/देहयुक्तः); विशेषणम् (त्रिशङ्कुः)
त्रिदिवम्to heaven (the three heavens)
त्रिदिवम्:
Gati-Karma (Goal/गति-कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि-दिव (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; समासः द्विगु/तत्पुरुषसदृशः (त्रयाणां दिवानां समाहारः)
गतःwent
गतः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त-प्रत्ययान्त) परस्मैपद-भावे, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; कर्तरि प्रयोगः ‘went’

Sūta (Lomaharṣaṇa) speaking to the Ṛṣis (deduced)

Tirtha: Hāṭakeśvara tīrtha (Triśaṅku-uddhāra)

Type: tirtha

Scene: Triśaṅku, once marked by impurity, stands at the tīrtha; a radiant transformation occurs—darkness lifting, garments becoming pure—then an upward ascent with a luminous body toward svarga, with sages and devas witnessing.

T
Triśaṅku

FAQs

True tīrtha-mahima can dissolve grave impurity and restore spiritual dignity, leading to exalted destiny.

The same Viśvāmitra–Triśaṅku-associated tīrtha within the Hāṭakeśvara-related kṣetra described in this chapter.

No explicit rite is named; the emphasis is on the transformative sanctity of residing at the tīrtha.