Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 80

एवं ब्रह्ममयं विभाति सकलं विश्वं चरं स्थावरं विज्ञानाख्यमिदं पदं स भगवान्विष्णुः स्वयं व्यापकः । ज्ञात्वा तं शिरसि स्थितं बहुवरं योगेश्वराणां परं प्राणी मुंचति सर्पवज्जगतिजां निर्मोकमायाकृतिम्

evaṃ brahmamayaṃ vibhāti sakalaṃ viśvaṃ caraṃ sthāvaraṃ vijñānākhyamidaṃ padaṃ sa bhagavānviṣṇuḥ svayaṃ vyāpakaḥ | jñātvā taṃ śirasi sthitaṃ bahuvaraṃ yogeśvarāṇāṃ paraṃ prāṇī muṃcati sarpavajjagatijāṃ nirmokamāyākṛtim

ดังนี้เอกภพทั้งสิ้น—ทั้งที่เคลื่อนไหวและอยู่นิ่ง—ส่องสว่างเป็นพรหมัน ภาวะนี้เรียกว่า ‘วิชญาณ’ และแท้จริงคือพระภควานวิษณุผู้แผ่ซ่านทั่วสรรพสิ่ง เมื่อรู้พระองค์ว่าเป็นยอดยิ่ง ตั้งอยู่ ณ กระหม่อม (สหัสราร) และเหนือกว่าแม้เหล่าโยคีศวร สัตว์ผู้มีชีวิตย่อมสลัดเปลือกกำเนิดจากโลก อันมายาสร้าง—ดุจงูผลัดหนัง

एवम्thus
एवम्:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएवम् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण (adverb)
ब्रह्ममयम्consisting of Brahman
ब्रह्ममयम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootब्रह्म-मय (प्रातिपदिक; ब्रह्मन् + मय)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; विशेषण
विभातिshines/appears
विभाति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-भा (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद
सकलम्entire
सकलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसकल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
विश्वम्universe
विश्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविश्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
चरम्moving
चरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootचर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
स्थावरम्immobile
स्थावरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्थावर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
विज्ञानाख्यम्called ‘vijñāna’ (knowledge)
विज्ञानाख्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootविज्ञान-आख्य (प्रातिपदिक; विज्ञान + आख्य)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; विशेषण
इदम्this
इदम्:
Visheshya (Correlative/विशेष्य)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सर्वनाम
पदम्station/state
पदम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपद (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सःhe/that
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सर्वनाम
भगवान्the Blessed Lord
भगवान्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
विष्णुःViṣṇu
विष्णुः:
Apposition (Samānādhikaraṇa/समानाधिकरण)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
स्वयम्himself
स्वयम्:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formनिपात/क्रियाविशेषण (indeclinable; reflexive adverb)
व्यापकःall-pervading
व्यापकः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootव्यापक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषण
ज्ञात्वाhaving known
ज्ञात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), अव्ययभाव; ‘having known’
तम्him/that
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
शिरसिin the head
शिरसि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootशिरस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
स्थितम्situated/placed
स्थितम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeVerb
Rootस्था (धातु)
Formक्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; कर्मणि प्रयोगे विशेषण
बहुवरम्very excellent
बहुवरम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु-वर (प्रातिपदिक; बहु + वर)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
योगेश्वराणाम्of the lords of yoga
योगेश्वराणाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयोग-ईश्वर (प्रातिपदिक; योग + ईश्वर)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
परम्supreme
परम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
प्राणीa living being
प्राणी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootप्राणिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
मुंचतिreleases/casts off
मुंचति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन, परस्मैपद
सर्पवत्like a snake
सर्पवत्:
Sambandha (Comparison/उपमान)
TypeIndeclinable
Rootसर्पवत् (अव्यय; सर्प + वत्)
Formउपमानवाचक-अव्यय (comparative indeclinable)
जगतिजाम्born in the world/worldly
जगतिजाम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजगति-ज (प्रातिपदिक; जगति + ज)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
निर्मोकम्slough/cast-off skin
निर्मोकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootनिर्मोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
मायाकृतिम्the form made by māyā
मायाकृतिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमाया-कृति (प्रातिपदिक; माया + कृति)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन

Brahmā (in Brahma–Nārada dialogue; inferred from section context)

Tirtha: Hāṭakeśvara-kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: Nārada

Scene: Cosmic vision: the universe (mobile/immobile) suffused with Brahman-light; Viṣṇu as all-pervading presence. A yogin’s subtle body with a luminous lotus at the crown; beside him a serpent shedding its skin as metaphor for casting off māyā.

V
Viṣṇu
B
Brahman
M
māyā
Y
yogeśvara

FAQs

Realizing the all-pervading Lord as Brahman (vijñāna) enables one to shed māyā and attain liberation.

The verse occurs within the Hāṭakeśvara-kṣetra-māhātmya of the Nāgara-khaṇḍa, praising the sanctifying power of that sacred field in the broader Cāturmāsya context.

No direct ritual is prescribed here; it emphasizes inner realization (jñāna/vijñāna) as the liberating means.