Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 7

ईश्वर उवाच । अस्मिंस्तीर्थवरेपुण्ये यः स्नास्यति नरो भुवि । तस्य पापसहस्राणि यास्यंति विलयं ध्रुवम् १

īśvara uvāca | asmiṃstīrthavarepuṇye yaḥ snāsyati naro bhuvi | tasya pāpasahasrāṇi yāsyaṃti vilayaṃ dhruvam 1

พระอีศวรตรัสว่า “ในตีรถะอันประเสริฐและเปี่ยมบุญนี้ ผู้ใดในหมู่มนุษย์บนแผ่นดินลงอาบน้ำ บาปนับพันของผู้นั้นจักสลายสิ้นโดยแน่นอน”

ईश्वरःĪśvara (Lord Śiva)
ईश्वरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — speaker/subject
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद — ‘said’
अस्मिन्in this
अस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, नपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन — locative ‘in this’ (qualifying ‘तीर्थवरेपुण्ये’)
तीर्थholy place
तीर्थ:
Sambandha (Compound member/समाससम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, समासाङ्ग (पूर्वपद) — ‘pilgrimage place’
वरexcellent
वर:
Sambandha (Compound member/समाससम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootवर (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, समासाङ्ग (मध्यपद) — ‘excellent/best’
पुण्येin the holy (place)
पुण्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन — locative ‘in the holy (place)’
तीर्थवरेपुण्येin this supremely holy pilgrimage-place
तीर्थवरेपुण्ये:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ + वर + पुण्य (प्रातिपदिक-समास)
Formतत्पुरुष-समास (कर्मधारय-भावः/विशेषणविशेष्य) ‘वरं तीर्थं (यत्) पुण्यम्’; नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन — locative
यःwho
यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — relative pronoun, subject of ‘स्नास्यति’
स्नास्यतिwill bathe
स्नास्यति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√स्ना (धातु)
Formलृट् (भविष्यत्/Future), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद — ‘will bathe’
नरःa man
नरः:
Karta (Apposition/समनाधिकरण)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन — apposition to ‘यः’
भुविon earth
भुवि:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभू (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन — locative ‘on earth’
तस्यof him
तस्य:
Sambandha (Possessor/षष्ठीसम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन — genitive ‘of him’
पापsins
पाप:
Sambandha (Compound member/समाससम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, समासाङ्ग (पूर्वपद) — ‘sin’
सहस्राणिthousands
सहस्राणि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन — ‘thousands’
पापसहस्राणिthousands of sins
पापसहस्राणि:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाप + सहस्र (प्रातिपदिक-समास)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी/संबन्धार्थः) ‘पापानां सहस्राणि’; नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन — subject of ‘यास्यन्ति’
यास्यन्तिwill go
यास्यन्ति:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Root√या (धातु)
Formलृट् (भविष्यत्/Future), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद — ‘will go’
विलयम्dissolution, destruction
विलयम्:
Gati-karma (Goal/गतिकर्म)
TypeNoun
Rootविलय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन — goal/object of motion
ध्रुवम्certainly
ध्रुवम्:
Sambandha (Adverb/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formअव्ययप्रयोग (नपुंसक-एकवचन-आकारेण क्रियाविशेषण) — ‘certainly’
(verse marker)
:
Sambandha (Marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Root१ (अंक)
Formअव्यय (अंक/पादसंख्या-चिह्न) — verse marker

Īśvara (Śiva)

Tirtha: Haratīrtha

Type: tirtha

Listener: the supplicant figure (unnamed)

Scene: Īśvara speaks a boon-like proclamation: bathing in this sacred tīrtha dissolves thousands of sins; the setting suggests a sanctified waterbody and attentive listener.

Ī
Īśvara (Śiva)
T
tīrtha
S
snāna (bathing)
P
pāpa (sin)

FAQs

Pilgrimage is framed as moral purification: sincere bathing at a divinely sanctioned tīrtha leads to pāpa-kṣaya (dissolution of sins).

The verse praises “this best tīrtha,” which is named and established as Hara-tīrtha in the following verses.

Snāna (ritual bathing) in the tīrtha is explicitly prescribed as the act that grants purification.