Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 12

षष्ठ्या विभक्त्या तु तेषामासनं च प्रदापयेत् । ऋजुभिः साक्षतैर्दर्भैः सोदकैर्दक्षिणांगतः

ṣaṣṭhyā vibhaktyā tu teṣāmāsanaṃ ca pradāpayet | ṛjubhiḥ sākṣatairdarbhaiḥ sodakairdakṣiṇāṃgataḥ

พึงถวายอาสนะให้ท่านทั้งหลายด้วยถ้อยคำตามวิภัตติที่หก (แสดงความเป็นของ/สัมพันธการก). ด้วยหญ้าทรรภะที่ตรง พร้อมอักษตะ (ข้าวสารไม่แตก) และน้ำ แล้วพึงดำเนินไปทางทิศใต้

षष्ठ्याby the sixth case (genitive)
षष्ठ्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootषष्ठी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण/Instrumental), एकवचन; 'षष्ठी' इति विभक्तिनाम
विभक्त्याby (a) case-ending
विभक्त्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविभक्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
तुbut/indeed
तु:
Sambandha (Discourse particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle), विरोध/विशेषार्थ
तेषाम्of them
तेषाम्:
Shashthi-sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (सामान्यतः), षष्ठी-विभक्ति (सम्बन्ध/Genitive), बहुवचन
आसनम्a seat
आसनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootआसन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (कर्म/Object), एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय-बोधक (conjunction)
प्रदापयेत्should cause to be given / should offer
प्रदापयेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + दा (धातु) (णिच् causative)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद; णिच्-प्रयोग (causative)
ऋजुभिःstraight
ऋजुभिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootऋजु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (दर्भैः इत्यस्य)
साक्षतैःwith unbroken grains (akṣata)
साक्षतैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस + अक्षत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; विशेषण (दर्भैः इत्यस्य)
दर्भैःwith darbha grass
दर्भैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootदर्भ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
सोदकैःtogether with water / wet
सोदकैः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस-उदक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; 'उदकयुक्त' इति विशेषण (दर्भैः इत्यस्य)
दक्षिणाङ्गतःfrom the right side
दक्षिणाङ्गतः:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण-अर्थे अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootदक्षिण + अङ्ग (प्रातिपदिक) + तस् (तद्धित)
Formअव्यय; तसिल्-प्रत्ययान्त (ablatival adverb) 'दक्षिणाङ्गतः' = दक्षिणाङ्गात् (from the right side)

Skanda (deduced)

Type: kshetra

Listener: nṛpa (king)

Scene: Close-up ritual detail: the priest holds straight darbha with akṣata grains, sprinkles water, and verbally offers ‘āsana’ using genitive phrasing; the layout subtly shifts toward the southern side of the ritual space.

P
Pitṛs
D
darbha
A
akṣata
U
udaka (water)
ṣaṣṭhī-vibhakti

FAQs

Sacred rites join inner devotion with precise speech and action; even grammatical form is treated as part of dharma.

The ritual is framed within a Tīrthamāhātmya chapter, but this verse itself highlights the śrāddha method rather than a named tirtha.

Offer seats to the Pitṛs using a genitive (ṣaṣṭhī) invocation; use straight darbha, akṣata, and water, oriented toward the south.