Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 48

एतस्मिन्नन्तरे देवाः सर्वे गन्धर्वगुह्यकाः । मानुषाश्च विशेषेण स्नातास्तत्र समाहिताः

etasminnantare devāḥ sarve gandharvaguhyakāḥ | mānuṣāśca viśeṣeṇa snātāstatra samāhitāḥ

ครั้นในกาลนั้น เหล่าเทวะทั้งปวง พร้อมด้วยคันธรรพ์และคุหยกะ และโดยเฉพาะมนุษย์ทั้งหลาย ได้ลงอาบน้ำศักดิ์สิทธิ์ ณ ที่นั้น แล้วตั้งจิตแน่วแน่ สงบสำรวมอยู่

एतस्मिन्in this
एतस्मिन्:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; सर्वनाम-शब्द
अन्तरेin the interval, meanwhile
अन्तरे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/सप्तमी), एकवचन; ‘अन्तरे’ = ‘अन्तरे/मध्ये’ (locative)
देवाःthe gods
देवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; विशेषण (देवाः इत्यस्य)
गन्धर्वगुह्यकाःGandharvas and Guhyakas
गन्धर्वगुह्यकाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगन्धर्व + गुह्यक (प्रातिपदिक-द्वय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (गन्धर्वाश्च गुह्यकाश्च)
मानुषाःhumans
मानुषाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमानुष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-बोधक अव्यय (conjunction)
विशेषेणespecially
विशेषेण:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootविशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; क्रियाविशेषण-प्रयोग (instrumental used adverbially)
स्नाताःbathed
स्नाताः:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्ना (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकर्मणि/भूतकृत् (past participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; ‘देवाः…मानुषाः’ इत्यादीनां विशेषणम्
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक अव्यय (adverb of place)
समाहिताःcomposed, attentive
समाहिताः:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम्-आ-धा (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), बहुवचन; ‘स्थित/एकाग्र’ अर्थे

Narrative voice (contextual, unspecified in this verse)

Type: ghat

Scene: A sacred waterbody at dawn: devas, gandharvas, guhyakas, and humans bathe together; the atmosphere is hushed, with hands joined in añjali and minds absorbed.

D
Devas
G
Gandharvas
G
Guhyakas
H
Humans

FAQs

A true tīrtha draws all realms; bathing should be accompanied by inner collectedness and reverent focus.

The chapter’s tīrtha in Nāgara Khaṇḍa (Adhyāya 190), portrayed as so potent that celestial and human beings bathe there.

Snāna performed with a composed, attentive mind (samāhita-bhāva).