Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 9

असकृत्प्रोच्यमानोऽपि परचिंतासमन्वितः । यदा प्रोवाच नो किंचित्स रक्षंश्चौरजीवितम्

asakṛtprocyamāno'pi paraciṃtāsamanvitaḥ | yadā provāca no kiṃcitsa rakṣaṃścaurajīvitam

แม้ถูกถามซ้ำแล้วซ้ำเล่า เขาก็ยังตั้งจิตเพื่อประโยชน์ของผู้อื่น และเพราะมิได้เอ่ยสิ่งใด เขาจึงคุ้มครองชีวิตของโจรไว้

असकृत्repeatedly
असकृत्:
Kriyāviśeṣaṇa
TypeIndeclinable
Rootअसकृत् (अव्यय)
Formअव्यय; आवृत्त्यर्थक (repeatedly)
प्रोच्यमानःbeing addressed/being asked
प्रोच्यमानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु)
Formवर्तमानकालिक कर्मणि कृदन्त (passive present participle; शानच्/मान); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अपिeven though
अपि:
Sambandha
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; अप्यर्थे (even/although)
पर-चिन्ता-समन्वितःoccupied with concern for another
पर-चिन्ता-समन्वितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक) + चिन्ता (प्रातिपदिक) + समन्वित (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (परस्य चिन्ता = परचिन्ता; तया समन्वितः); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (सः)
यदाwhen
यदा:
Sambandha
TypeIndeclinable
Rootयदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक-सम्बन्ध (when)
प्रोवाचsaid
प्रोवाच:
Kriyā (Main action)
TypeVerb
Rootप्र + वच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
not
:
Sambandha
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय
किञ्चित्anything
किञ्चित्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
रक्षन्protecting
रक्षन्:
Karta (Agent as qualifier)
TypeVerb
Rootरक्ष् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
चौर-जीवितम्the life of a thief (thief’s livelihood/life)
चौर-जीवितम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootचौर (प्रातिपदिक) + जीवित (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (षष्ठी: ‘चौरस्य जीवितम्’); नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन

Sūta (contextual)

Type: cave

Scene: The sage remains silent despite repeated questioning; the pursuers’ anger rises, but the sage’s calm compassion shields the hidden robber from death.

M
Māṇḍavya
R
Robber (caura)

FAQs

Dharma can include para-hitacintā—concern for another’s life—expressed here through restraint and non-harm.

The tīrtha context remains Viśvāmitrī, where dharmic conduct is showcased through a sage’s discipline.

No new ritual is stated; the emphasis is on ethical outcome arising from mauna and compassion.