Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 12

पशुष्वपि च या तुष्टिर्मृगेष्वपि च या द्युतिः । तिर्यक्ष्वपि च या हृष्टिः काश्यां नान्यत्र सा स्फुटम्

paśuṣvapi ca yā tuṣṭirmṛgeṣvapi ca yā dyutiḥ | tiryakṣvapi ca yā hṛṣṭiḥ kāśyāṃ nānyatra sā sphuṭam

ความพอใจที่มีแม้ในฝูงสัตว์ ความผ่องใสที่เห็นแม้ในสัตว์ป่า และความรื่นเริงที่มีแม้ในหมู่สัตว์เดรัจฉาน—สิ่งเหล่านี้ปรากฏชัดในกาศีเท่านั้น หาได้มีที่อื่นไม่

पशुषुamong animals
पशुषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपशु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
अपिeven/also
अपि:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle)
and
:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
याwhich
या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धवाचक-यत् (relative pronoun)
तुष्टिःcontentment
तुष्टिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतुष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
मृगेषुamong deer
मृगेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
अपिeven/also
अपि:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle)
and
:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
याwhich
या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धवाचक-यत्
द्युतिःsplendour
द्युतिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootद्युति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तिर्यक्षुamong creatures (non-human beings)
तिर्यक्षु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतिर्यञ्च् (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन
अपिeven/also
अपि:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय; निपात (particle)
and
:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (conjunction)
याwhich
या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सम्बन्धवाचक-यत्
हृष्टिःjoy
हृष्टिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहृष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
काश्याम्in Kāśī
काश्याम्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकाशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन
not
:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध (negation particle)
अन्यत्रelsewhere
अन्यत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअन्यत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक-अव्यय (adverb)
साthat
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; निर्देशवाचक (demonstrative pronoun)
स्फुटम्clearly
स्फुटम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootस्फुटम् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb) ‘स्पष्टतया’

Skanda (deduced: Kāśīkhaṇḍa narrative typically Skanda to Agastya)

Tirtha: Kāśī (Avimukta)

Type: kshetra

Listener: Purāṇic audience (frame)

Scene: A panoramic Kāśī scene where cows rest peacefully, deer-like animals appear unafraid, birds glow in morning light, and people of all stations smile—suggesting an unseen aura of joy emanating from the kṣetra; Ganga and temple spires frame the harmony.

K
Kāśī (Vārāṇasī)
A
animals (paśu/mṛga/tiryak)

FAQs

Kāśī’s sanctity is so pervasive that it uplifts all beings—humans and animals alike—signifying the extraordinary merit (puṇya) of the place.

Kāśī (Vārāṇasī) as a uniquely grace-filled sacred landscape.

None explicitly; the emphasis is on the inherent Mahātmya (intrinsic spiritual power) of Kāśī.