Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 25

भुक्त्वाभुक्त्वा परित्यक्तामेकामेकां दिनेदिने । अन्तर्गृहेषु संस्थाप्य पुनरन्याः स्त्रियो धृताः

bhuktvābhuktvā parityaktāmekāmekāṃ dinedine | antargṛheṣu saṃsthāpya punaranyāḥ striyo dhṛtāḥ

หลังจากเสพสุขกับพวกนางซ้ำแล้วซ้ำเล่า ข้าพเจ้าก็ทอดทิ้งพวกนางไปทีละคนในแต่ละวัน โดยขังไว้ในห้องชั้นใน แล้วข้าพเจ้าก็คว้าตัวสตรีอื่นมาใหม่

bhuktvāhaving enjoyed
bhuktvā:
Pūrvakāla-kriyā (Gerundial)
TypeVerb
Root√bhuj (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकालिक क्रिया—‘having enjoyed’
abhuktvāhaving not enjoyed
abhuktvā:
Pūrvakāla-kriyā
TypeVerb
Roota- (नञ्) + √bhuj (धातु)
Formनञ्-युक्त क्त्वान्त (absolutive), ‘having not enjoyed’
parityaktāmabandoned
parityaktām:
Viśeṣaṇa (of ekām)
TypeAdjective
Rootpari-√tyaj (धातु) + kta (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; ‘ekām’ इत्यस्य विशेषणम्
ekāmone (woman)
ekām:
Karma (Object)
TypeNoun
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; (स्त्री-व्यक्ति-पर्याय)
ekāmone by one
ekām:
Kriyāviśeṣaṇa (distributive)
TypeAdjective
Rooteka (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; पुनरुक्ति-प्रयोगः (one by one)
dinein a day
dine:
Kāla-adhikaraṇa
TypeNoun
Rootdina (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (Locative/7th), एकवचन
dineday by day
dine:
Kāla-adhikaraṇa
TypeNoun
Rootdina (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; पुनरुक्ति—‘day after day’
antar-gṛheṣuin inner rooms
antar-gṛheṣu:
Adhikaraṇa (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootantar (अव्यय/उपसर्गसदृश) + gṛha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, बहुवचन; तत्पुरुष—‘अन्तः गृहेषु’ (inside houses/inner chambers)
saṃsthāpyahaving placed
saṃsthāpya:
Pūrvakāla-kriyā
TypeVerb
Rootsaṃ-√sthā (धातु) + ṇic (causative) → saṃsthāpay + ल्यप् (gerund)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund), ‘having placed/installed’
punaragain
punar:
Kriyāviśeṣaṇa
TypeIndeclinable
Rootpunar (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण
anyāḥother
anyāḥ:
Viśeṣaṇa (of striyaḥ)
TypeAdjective
Rootanya (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; ‘striyaḥ’ इत्यस्य विशेषणम्
striyaḥwomen
striyaḥ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootstrī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
dhṛtāḥwere kept
dhṛtāḥ:
Kriyā (Predicate)
TypeVerb
Root√dhṛ (धातु) + kta (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त, स्त्रीलिङ्ग? (वस्तुतः ‘striyaḥ’ स्त्रीलिङ्ग बहुवचन; PPP रूपं ‘dhṛtāḥ’ प्रथमा बहुवचन), कर्मणि—‘were kept/held’

Rākṣasa

Scene: A sequence-like tableau: women placed behind latticed doors in inner apartments, faces sorrowful; the king turns away toward another doorway, showing the cycle of abandonment.

R
Rākṣasa

FAQs

Treating persons as objects is profound adharma; such cruelty multiplies bondage and sorrow across lives.

No; the verse is ethical narrative rather than sthala-māhātmya.

None; the passage is a confession of wrongdoing.